Britové spouští výzkum, který má ukázat, jak dětem formuje pohled na armádu...

Britové spouští výzkum, který má ukázat, jak dětem formuje pohled na armádu hraní s figurkami vojáků. | foto: Profimedia.cz

Britové zkoumají, jak hračky formují přístup dětí k válce a terorismu

  • 31
Britská vláda spouští výzkum, který bude zjišťovat, jakým způsobem hračky ovlivňují a formují postoje dětí k válce a terorismu. Vědci se zaměří zejména na zkušenosti dětí i dospělých s akčními figurkami vojáků. Británie na studii vynaloží 500 tisíc liber (16 milionů korun).

Studie, kterou budou britští vědci realizovat během dvou let, má ambiciozní cíl: Bude zjišťovat, jestli hraní s bojovými hračkami, jako je například figurka Action Man může nějakým způsobem formovat náhled dětí na válku a terorismus a tím následně ovlivnit budoucnost britských ozbrojených sil.

Závěry by měly být zveřejněny roku 2016 krátce po předpokládaném stažení britských jednotek z Afghánistánu.

Projekt vyjde britskou vládu v přepočtu na 16 milionů korun. Profesor Klaus Dodds z londýnské Royal Holloway University, zdůrazňuje, že jde o dobře vynaložené peníze. "Nezjišťujeme, jestli jsou válečné hračky dobré nebo špatné pro psychiku dětí. Zajímá nás, jak takovéto hračky formují postoj Britů k našim ozbrojeným silám a jaké myšlenky a nápady děti přijímají v souvislosti s vnějšími zdroji informací například z televizních zpráv či z pořadů pro děti, jejichž obsahem je válka a terorismus," uvedl Dodds.

První Action Man se v Británii objevil už v šedesátých letech

První akční figurka určená dětem i dospělým dorazila do Británie v roce 1966. Byl jím Action Man založený na americkém modelu GI Joe. Action Man se tehdy prodával ve variantě vojáka, námořníka a pilota.

Action Mana vyráběla společnost Palitoy Ltd. se sídlem v Leicestershire za sto liber (3 200 korun). Jeho výroba byla zastavena až v roce 2006.

Výzkum britských vědců se zaměří na současné nejprodávanější bojové akční figurky, zejména na hračky řady Her Majesty's Armed Forces (HMAF) licencované ministerstvem obrany a vyráběné hračkářstvím Character Options.

Výzkumníci budou provádět rozhovory s dětmi, které si hrají se současnými bojovými figurkami. V další části výzkumu vyzpovídají dospělé, kteří vyrůstali v šedesátých letech a Action Man představoval důležitou součást jejich dětství.

"Podstatné je, že v žádném případě nebudeme soudit, zda mají účastníci výzkumu pozitivní, negativní či ambivalentní vztah k válce. Action Man byl svého času v řadě domácností, které inklinovaly k mírovému hnutí, samozřejmě velmi kontroverzní hračkou," dodal Dodds.

Válka proti terorismu se od jedenáctého září 2001 odehrává všude na světě a bezpečnostní složky a jejich efektivita se podle Doddse staly předmětem neustálého kritického zkoumání. "Porozumění válkám, konfliktům a bezpečnosti v životě moderní společnosti je naléhavým úkolem sociálních vědců," podotkl.

Dnešní bojové figurky jsou přesné napodobeniny vojáků i s výstrojí

Figurky řady HMAF jsou modely současných vojáků britských ozbrojených sil. Bestsellerem je pěšák uzpůsobený pro pouštní boj. Desetipalcový vojáček je vybavený útočnou puškou, rádiem, neprůstřelnou vestou, dalšími chrániči, helmou a brýlemi. Jeho tvůrci mají zato, že za úspěchem figurky stojí především "neomezená propagace", kterou jí zajišťují média tím, že informují o britských vojenských operacích v Afghánistánu.

"Hra byla v minulosti často přehlížená jako irelevantní faktor při formování lidského chápání světa. Přitom právě ta zdánlivá banalita, že ji bereme jako samozřejmost, hře umožňuje formovat osobnost člověka nepozorovaně," uvedla expertka na dětské hry Tara Woodyerová z Portsmouth University.

Hračky a způsob, jak s nimi děti zacházejí podle ní tvoří důležitou součást kultury. "Role akčních figurek byla dosud neprávem opomíjena. Akademická pozornost se soustředila především na panenky Barbie," dodává Woodyerová.

Nová studie se kromě jiného zaměří také na historii a vývoj akčních figurek v Británii a jejich význam v širším geopolitickém kontextu různých prostředí a kultur.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video