Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Cameron posílil. Udržet jednotu země bude ale výzva

  20:22aktualizováno  20:22
David Cameron dokázal dovést Konzervativní stranu ve čtvrtečních parlamentních volbách k jasnému vítězství nad labouristy a zisku většiny poslaneckých křesel. Podle politoložky Zuzany Kasákové nyní komentátoři i politici zažívají šok, protože předvolební průzkumy mluvily úplně jinak.

Britský premiér David Cameron mluví k občanům Edinburghu. (10.září 2014) | foto: Reuters

Voliči zřejmě kladně vyhodnotili dosavadní působení Cameronovy strany ve vládě a její snahu o nastartování ekonomického růstu, který se v praktické rovině projevil v roce 2014.

Svou roli sehrála také rétorika konzervativců během kampaně, která se zaměřovala na obavy Angličanů (artikulované v několika průzkumech veřejného mínění) z menšinové vlády Labouristické strany podporované Skotskou národní stranou.

I když se Cameron opírá o křehkou většinu v jednotkách křesel, představuje tento volební výsledek posílení jeho pozice nejen jako premiéra, ale také předsedy Konzervativní strany. Je to jasná odpověď těm, kdo si přáli jeho odchod z obou funkcí. Na druhé straně v zájmu prosazení vládní politiky bude Cameron nucen dbát na stranickou soudržnost v parlamentu a velice citlivě přistupovat ke svým kritikům ve straně.

Nová vláda by měla vnímat zájmy Skotska

Volby opět potvrdily, že konzervativci jsou stranou Anglie. Tradiční nepopularita Konzervativní strany ve Skotsku může opět vnést do popředí otázku legitimity její vlády v této části Spojeného království.

Zuzana Kasáková

Vystudovala západoevropská studia na Institutu mezinárodních studií FSV UK, kde získala také doktorát.

Studovala na řadě zahraničních univerzit – University of Cambridge (1999), University of Edinburgh (2000), University of Glasgow (2000/2001) a London School of Economics and Political Science (2004).

V roce 2004 absolvovala stáž u Skotské národní strany v britském parlamentu a o pět let později ve sdružení Europaeum, University of Oxford.

Od roku 2005 přednáší na Fakultě sociálních věd. Zabývá se politickým vývojem a historií Velké Británie (zejména tzv. keltského okraje), historií a institucemi EU, regionální politikou EU, regionalismem a nacionalismem tzv. “národů bez státu” v Evropě. 

Právě legitimita byla akcentována i Nicolou Sturgeonovou, předsedkyní Skotské národní strany, která dle očekávání obdržela většinu skotských křesel ve Westminsteru.

Sturgeonová tak dala jasně najevo, že nová vláda by měla ve své politice reflektovat zájmy Skotska. Přestože se snaží skotské nacionalisty prezentovat jako stranu zastupující celé Skotsko, nikoli pouze obhájce nezávislosti, možnosti uskutečnění druhého referenda o nezávislosti se nevzdává.

Tato otázka by ale měla být řešena v souvislosti s volbami do skotského parlamentu, které mají proběhnout v příštím roce.

S ohledem na současnou výši podpory nezávislosti by případné referendum mohlo k odtržení Skotska vést. Secesionistické snahy může umocnit i konání referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, ke kterému se ve svém volebním programu Konzervativní strana zavázala.

Jednou z hlavních výzev pro Davida Camerona tedy zůstává zachování jednoty Spojeného království. Přestože v předvolební kampani slíbil a po volbách znovu zdůraznil pokračování decentralizačního procesu v zemi, zůstává otázkou jaké pravomoci dosud vykonávané Londýnem je ochoten přepustit nejen Skotsku, ale i Walesu a Severnímu Irsku.

Specifickým problémem v tomto kontextu zůstává Anglie, která sice žádný regionální parlament nemá, kde ale dochází k určité decentralizaci pravomocí na lokální úroveň.

Britové odmítají odchod z Evropské unie

Obavy o jednotu Spojeného království jsou doprovázeny obavami o setrvání země v Evropské unii, které vycházejí ze závazku uskutečnění referenda do konce roku 2017 a s ním spojené otázky renegociace podmínek členství Spojeného království v Unii. Tento slib rezonuje nejen u domácího obyvatelstva, které odmítá odchod z EU, ale také či u představitelů evropských institucí a členských zemí.

Výsledky britských voleb znamenaly pro mnoho politiků a komentátorů šok s ohledem na předvolební průzkumy. Předpokládaní vítězové své postavení v celobritském či skotském kontextu posílili, naopak poražené strany svou ztrátu prohloubily. Je jisté, že Spojené království se promění. Jakým směrem se tato změna bude ubírat, ukáží následující měsíce a roky.

Nebude to ale změna jen v důsledku chování vlády. Očekávat lze změnu i u politických stran, jejichž lídři v důsledku prohraných voleb na své posty rezignovali. Liberální demokraté, labouristé i Strana nezávislosti Spojeného království stojí před výzvou hledání nových tváří, jejichž prostřednictvím by mohli lépe oslovit voliče a prosadit svou politickou vizi.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.