Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Britská vojska se po pětašedesáti letech stáhnou z Německa

  12:54aktualizováno  12:54
Britští vojáci odejdou z Německa. Zhruba dvacet tisíc britských vojáků má kvůli razantním vládním úsporným škrtům do deseti let opustit tamější základny a vrátit se zpátky na ostrovy. Britové přitom udržovali vojenskou přítomnost v Německu od roku 1945.

Britské jednotky z Německa každoročně cvičí i na území České republiky. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Stažení všech sil z Německa a uzavření základen je výsledkem "redukční diety", kterou britským ozbrojeným složkám naordinovala nová vláda.

Armáda propustí až 42 tisíc lidí a vyřadí stovky letounů, tanků i válečných plavidel. (Britskou armádu zmenší úspory, zbaví se letadel, tanků, lodí i tisíců vojáků)

Britové v Německu

Po skončení druhé světové války zůstalo v okupované zóně zhruba 150 tisíc britských vojáků. V roce 1957 už to bylo jen 55 tisíc a po konci Studené války v devadesátých letech jen 30 tisíc. V současnosti je v Německu zhruba 20 tisíc příslušníků britské armády a dalších 30 tisíc rodinných příslušníků. Odhaduje se, že britská přítomnost v Německu ročně přinese do tamější ekonomiky až 1,5 miliardy eur.

"Cílem je stáhnout všechny síly z Německa do roku 2020," píše se v nové britské Strategické obranné a bezpečnostní revizi. Klíčový vládní dokument má nastavit další směřování britských ozbrojených sil na nadcházející desetiletí.

Podle této zprávy už neexistují žádné operační důvody, proč by nadále měla Británie takový počet svých vojáků v Německu udržovat. Spojené státy tak jsou poslední z bývalých okupačních mocností, kdo v Německu zůstane po odchodu Francie, Kanady a také Sovětského svazu z východu Německa.

V současnosti je ve čtyřech posádkách v Severním Porýní-Westfálsku a Dolním Sasku zhruba 20 tisíc britských vojáků především z 1. obrněné divize. Jde vlastně o nejpočetnější britský kontingent v zahraničí.

ANALÝZA NATOAKTUAL.CZ

Andor Šándor: Quo vadis stará dobrá Anglie?

"Stažení kontingentu z Německa do roku 2020, jehož umístění jako reliktu druhé světové války nemající z hlediska současné bezpečnosti v Evropě žádný význam, lze v tomto kontextu chápat jako logický a těžko zpochybnitelný krok," uvedl bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby a v současnosti vojenský přidělenec v Londýně Andor Šándor.

Británie ponechala po válce v Německu početné jednotky, které dohlížely na jeden ze čtyř okupačních sektorů, na které bylo poválečné Německo rozděleno. Po rozdělení Německa a vzniku NATO v roce 1949 a poté během studené války zůstávalo v zemi 30 tisíc vojáků, kteří měli bránit západ Evropy před vojsky Varšavské smlouvy. Třetinu sil včetně letectva, rozmístěného na desítkách míst, Británie stáhla po skončení studené války po roce 1990.

"Podobně jako USA, i Velká Británie ponechala po konci studené války velkou část svých sil v Německu," konstatoval bezpečnostní expert Lukáš Dyčka z Masarykovy univerzity. Podle něj se ale zdá, že vzhledem k nedostatku vojáků v jiných částech světa, jsou britští politici ochotni své sliby dodržet a vojáky skutečně stáhnout.

V posledních letech základny v Německu sloužily převážně pro výcvik jednotek před nasazením v Iráku nebo Afghánistánu. Část jednotek je také zapojena do aliančních sil rychlé reakce.

Britské jednotky rozmístěné v Německu

Britské jednotky v Německu jsou rozmístěny ve čtyřech oblastních posádkách - Bergen-Hohne Garrison (Fallingbostel, Hohne a Celle), Gütersloh Garrison (Gütersloh, Bielefeld, Herford, Dülmen a Münster), Paderborn Garrison (Detmold, Hameln a Sennelager) a Rhine Garrison (Rheindahlen, Elmpt, Dülmen a Mönchengladbach).

- 1. obrněná divize
V britské armádě existuje od roku 1809, kdy ji zformoval vévoda z Wellingtonu v Portugalsku ze dvou britských brigád a hanoverské brigády Královské legie. Proto má jednotka tak silné vazby s touto oblastí dnešního Německa. Divize byla rozmístěna v Německu od roku 1960 jako součást jednotek NATO, nejprve ve Verden an der Aller a od roku 1993 je v Herfordu. V současnosti tvoří významnou část Sil rychlé reakce Aliance. Velitelství podpory je v Rheindahlenu poblíž Mönchengladbachu.

- 7. obrněná brigáda známá jako "The Desert Rats" (Pouštní krysy)
Vznikla v roce 1938 v rámci nově budované 7. obrněné divize složené z britských posádek rozmístěných v severní Africe. Jednotka se zapojila do bojů v Africe proti německým a italským silám. Do Německa byla přesunuta v roce 1947. Jednotka používá ve znaku krysu, ještě jako pozůstatek z válečného tažení v Africe.

- 20. obrněná brigáda známá jako "The Iron Fist" (Ocelová pěst)Rozmístěna v Paderbornu na severu Německa. Ve znaku má jednotka bílou pěst. Zformována v roce 1920 na bázi několika jednotek s bohatou historií. Součástí jsou například Královští husaři, 1. Královská stráž či 1. Královský regiment princezny z Walesu. Jednotka se zapojila do misí v zemích bývalé Jugoslávie a poté tvořila významnou část britských sil v irácké Basře po svržení režimu Saddáma Husajna.

- 102. logistická brigáda
Hlavním úkolem je zajišťovat přepravu a zásobování britských sil během zahraničních operací.

- 1. spojovací brigáda
Jejím hlavním úkolem je zajišťovat chod informačních a spojovacích systémů pro velitelství Sil rychlé reakce NATO (ARRC - Allied Rapid Reaction Corps). Jednotka je zapojena do mise v Afghánistánu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.