Disky s americkými špionážními dokumenty, které měla v té chvíli k dispozici redakce listu, byly následně opravdu zničeny v přítomnosti britských agentů. V internetovém vydání deníku to popsal šéfredaktor listu Alan Rusbridger.
Rusbridger ve svém pondělním článku napsal, že před měsícem, když The Guardian otiskl několik materiálů na základě Snowdenových odhalení, mu jeden z britských představitelů řekl: "Tak jste se pobavili, teď chceme, abyste ten materiál vrátili." Po několika dalších rozhovorech přišli do londýnské redakce listu dva bezpečnostní experti. Ve sklepě budovy pak osobně dohlédli na to, jak byly disky se Snowdenovými informacemi zničeny.
Šéfredaktor renomovaného britského deníku k tomu dodal, že vzhledem k dnešní digitální technice to byl zcela bezvýznamný a symbolický čin. "Budeme dále trpělivě a pilně Snowdenovy dokumenty zveřejňovat, ale ne v Londýně," sdělil. Deník chce podle agentury zjevně materiály publikovat z míst, která nepodléhají britské jurisdikci.
Partner jako berlínská spojka
O výhružkách britské vlády se začalo hovořit nyní kvůli skandálu, jenž se rozpoutal kolem novináře Glenna Greenwalda, Američana píšícího pro britský list The Guardian, a jeho životního partnera Davida Mirandy. Toho při mezipřistání z Berlína do Ria de Janeiro v neděli zadržovali na londýnském letišti. Vyšetřovatelé mu zabavili telefony, počítač, diskety a fotoaparát. Na základě protiteroristického zákona jej však nemohli bez vznesení obvinění zadržovat déle jak devět hodin, a tak jej nakonec po uplynutí této lhůty propustili.
MIrandův partner Greenwald zveřejnil články o Snowdenovi a jeho odhalení špionážního programu Prism. Osobně se s ním kvůli tomu sešel v Hongkongu před tím, než bývalý technik amerických tajných služeb prchnul do Ruska.
Podstatnou roli však v celém příběhu sehrál i Miranda. Reportérův partner v celé kauze figuroval jako spojka mezi Snowdenem a britským listem, když byl za účelem předání materiálů vyslán do Berlína. V německé metropoli se setkal s nezávislou filmařkou Laurou Poitrasovou, která byla jako první v kontaktu se Snowdenem a byla spoluautorkou článků, které na základně Snowdenových odhalení vyšly v americkém Washington Post a německém Spiegelu.
Greenwald tvrdí, že jeho partner Poitrasové předal materiály stažené Snowdenem a dostal od ní zase jiné určené pro britský list. Všechny prý byly zašifrované. The Guardian údajně Mirandovi cestu do Berlína zaplatil.
Budou litovat toho, co udělali
Miranda, původem Brazilec, poté, co jej vyšetřovatelé propustili, odletěl do Ria. Tam jej již očekával jeho partner. Ještě na letišti se Greenwald nechal slyšet, že nyní začne psát útočněji a že zveřejní utajované informace dotýkající se přímo Spojeného království. "Mám mnoho dokumentů o anglickém špionážním systému a teď se na to zaměřím. Budou litovat toho, co udělali," prohlásil rozhořčeně.
Šéfredaktor listu Rusbridger prý při svých jednáních s vládními zástupci a ještě před zničením disket upozornil, že deník nemůže odvádět svou práci, pokud se bude řídit přáním vlády. Dostalo se mu odpovědi, že své již udělal, jelikož se mu povedlo rozpoutat debatu o sledování lidí: "Máte svou debatu. Už není třeba o tom dále psát."
Informace předané Guardianu nicméně ani po zničení disket nejsou pravděpodobně ztraceny a zjevně stále existují další kopie. Naznačují to výroky samotného Snowdena, jenž v polovině července Guardianu vyhýbavě odpověděl na otázku, kolik lidí kopie materiálů má. "Vše, co k tomu mohu říct, je, že americká vláda to nemůže utajit tím, že mě uvězní nebo zabije," uvedl tehdy Snowden v písemné odpovědi.
K tomu, že Mirandovi vyšetřovatelé zabavili elektroniku, šéfredaktor Guardianu napsal, že to práci a záměry jeho listu nijak neovlivní. Incident zřejmě bude mít i soudní dohru. Rusbridger také pro stanici BBC uvedl, že Miranda hodlá britské úřady kvůli výslechu žalovat. Vyslýchaný Brazilec totiž nedostal právníka, což britské úřady vysvětlují kontroverzním protiteroristickým zákonem.
