Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

SAS zabíjí v Iráku britské džihádisty, na seznamu smrti má dvě stě jmen

  19:12aktualizováno  19:12
Britské tajné služby sestavily seznam dvou set lidí k likvidaci. Speciální jednotka SAS má zařídit, aby se britští stoupenci hnutí Islámský stát, kteří odjeli na Blízký východ, už nevraceli domů. Nechtěného spoluobčana buď sami zastřelí, nebo předají Iráčanům k popravě.

Po boku hnutí Islámský stát bojuje v Sýrii a Iráku přinejmenším 200 britských občanů. Vláda má obavy, že po dobytí obou hlavních bašt IS - syrského města Rakká a iráckého Mosulu - by se přinejmenším část z nich mohla vrátit do Evropy a podnikat teroristické útoky v domovské zemi.

Islámský stát vraždí uprchlíky z Mosulu. Bílá vlajka na něj neplatí

Tajné služby MI5, MI6 a GCHQ proto armádě předaly jejich seznam s jasným cílem: Zařídit, aby se islamisté domů už nedostali.

Úkolu se zhostila protiteroristická jednotka Special Air Service (SAS), která má zkušenosti třeba z invaze do Afghánistánu po útocích z 11. září 2001.

Vojáci mají vytipované džihádisty buď přímo zabít, nebo zadržet. Podle listu The Sunday Times skončí zajatci v rukou iráckých úřadů, které pro ně zajistí soudní líčení a následnou popravu.

„Jde o mezinárodní operaci speciálních sil. SAS v ní má svou vlastní kapitolu, cílí na britské občany. Je to mise ‚zabij, nebo chyť‘ a už začala,“ řekl novináři Marku Hookhamovi jeho zdroj z britského ministerstva obrany. Samotný úřad se vyjádřit nechtěl, operace speciálních jednotek prý zásadně nekomentuje.

Uniklé zprávy se nezmiňují o tom, zda by Londýn následně žádal o vydání občanů, které vojáci zajmou a předají irácké justici. Na rozdíl od Iráku by ve Velké Británii nebyl přípustný trest smrti, poslední úřady vykonaly v roce 1964.

Cameronův dron rozzlobil ochránce práv

Británie dala už loni najevo, že islamisté, kteří odjeli bojovat na Blízký východ, jsou určeni k likvidaci. Bývalý premiér David Cameron nechal v Sýrii tři radikály zabít pomocí dronů. Skupina džihádistů kolem waleského rodáka Reyaada Khana podle něj plánovala útoky v Anglii (psali jsme zde).

Fotogalerie

Úder tehdy rozzlobil lidskoprávní organizaci Amnesty International. „Extrémně alarmující hromadné popravy“ přirovnala k totalitním praktikám z románů George Orwella - kdyby prý místo roku 1984 popisoval současnost, byla by kniha kratší, neboť by hrdinu už v prvních kapitolách zabil bezpilotní letoun.

„Nehodlám tady stát bezprostředně po teroristickém útoku v našich ulicích a být nucen vysvětlovat poslancům, proč jsem nevyužil šanci a nezabránil mu, dokud byl čas,“ odrážel Cameron kritiku, která se na něj snášela i z některých parlamentních lavic.

USA zabíjejí podle tajného Matrixu

Velká Británie není jedinou zemí, která se rozhodla předcházet teroristickým útokům likvidací potenciálních pachatelů v cizině. The Washington Post před třemi lety odhalil tajnou databázi lidí podezřelých z terorismu, kterou nechal pod názvem „Disposition Matrix“ zřídit prezident Barack Obama.

Islámský stát

Úřady v ní shromažďují informace, které mají vést k vystopování a zneškodnění radikálů - amerických občanů i cizinců; na území Spojených států i v zahraničí. O zařazení člověka do Matrixu rozhodují tajné služby nebo Národní bezpečnostní rada, kritéria pro zařazení i samotný seznam je tajný.

Jak podotýká agentura Reuters, použití smrtící síly proti „militantům“ vládě po 11. září 2001 umožnil americký Kongres. Mezinárodní právo pak zabíjení připouští, pokud se k němu stát uchýlí v rámci obrany. USA se tak na Blízkém východě už 15 let oficiálně brání proti teroristům.

Zpráva o britském „seznamu smrti“ naznačuje, že podobnou cestou jako USA se zřejmě rozhodl vydat i Londýn. Jeho obavy o bezpečnost nejsou liché, což v posledním roce ukázala série útoků v Paříži či v Bruselu.

„Islámský pracuje na stále sofistikovanějších způsobech, jak dostat své lidi zpět do Evropy,“ upozorňuje Rob Wainwright, ředitel Europolu (psali jsme zde).

Německo islamisty zavírá, Dánové vsadili na převýchovu

Rozhodnutí, jak se vypořádat s hrozbou v podobě radikalizovaných navrátilců, bude po dobytí Mosulu a Rakká ještě naléhavější než dříve. Pokud se jim do Evropy podaří proniknout, rozhodně se vyhnou popravě. Jinak se však přístup jednotlivých států výrazně liší.

Členství v teroristické organizaci je v některých zemích samo o sobě zločinem. Ve vězení kvůli němu může skončit třeba Němec nebo Rakušan, aniž by bylo nutné dokazovat, zda páchal zločiny i ve vlasti. Opačným příkladem je Dánsko, které se snaží islamisty nezavírat - věří, že je převychová.

Úřady se rozhodly vsadit na pozitivní motivaci. Navrátilcům shánějí práci, přijímají je na univerzity a nabízejí jim bezplatnou pomoc psychologa. Bývalí džihádisté poté chodí do škol s velkým podílem muslimských žáků, líčí jim své zkušenosti a radí, aby na Blízký východ nejezdili. Podle starosty města Aarhus, kde motivační program začínal, tento přístup zabírá (psali jsme zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zakladatelka hnutí Word of Faith Fellowship Jane Whaleyová na nedatovaném...
Americký kult si z Brazílie vozil otroky, věřící nutil do práce i sňatku

Americký kult Word of Faith Fellowship si do svého sídla v Severní Karolíně více než dvacet let vozil brazilské otroky - věřící, které nalákal na výlety a...  celý článek

Bojovník islamistického hnutí Taliban v provincii Herát. (2. května 2016)
Máme ruské zbraně, chlubí se stoupenci Talibanu na videu. Kreml to odmítá

Afghánská teroristická organizace Taliban disponuje výzbrojí původem z Ruska. Podle povstaleckých bojovníků výzbroj poskytuje přímo Kreml, který Taliban údajně...  celý článek

Kapitol, sídlo amerického Kongresu (8. listopadu 2016)
Američtí poslanci schválili nové sankce proti Rusku, Íránu a KLDR

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý schválila nové sankce vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji. Opatření musí ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.