Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Britové zvažují po vzoru USA staleté tresty. Chtějí tak obejít Štrasburk

  19:33aktualizováno  19:33
Britská vláda hledá cestu, jak obejít Evropský soud pro lidská práva - konkrétně v trestech pro nejhorší zločince. Štrasburk totiž nedávno Britům zakázal ukládat doživotní tresty bez možnosti propuštění, jež označil jako nehumánní. Londýn nyní zvažuje zrušit doživotí a zavést po vzoru USA staleté tresty.
Věznice s maximální ostrahou Strangeways v Manchesteru. Ilustrační snímek

Věznice s maximální ostrahou Strangeways v Manchesteru. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Celá idea tak trochu připomíná rčení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Umožnila by totiž Britům výši trestu po čase přezkoumat a případně jeho délku zkrátit (což je podle Štrasburku humánní), ale zároveň by to nemuselo znamenat, že se nebezpečný zločinec ještě někdy dostane skutečně na svobodu.

Alespoň to vyplývá z dostupných informací, které o zvažované změně přinášejí britská média. Podle nich se ministerstvo spravedlnosti vzhlédlo v některých státech USA, kde za nejtěžší zločiny padají verdikty ve výši několika stovek let. Třeba Ariel Castro, jenž v Ohiu unesl tři ženy a léta je věznil a znásilňoval, dostal loni u soudu tisíc let (nakonec ve vězení spáchal sebevraždu - více čtěte zde).

Londýn versus Štrasburk

Londýn (zejména však konzervativci) má výhrady k Evropskému soudu pro lidská práva už roky. Má za to, že příliš omezuje suverenitu země. Rozlítilo je hned několik rozhodnutí, například v případu radikálního klerika Abú Katady, jehož se léta snažili vyhostit do Jordánska, kde je obviněn z terorismu. Právní tahanice se pak táhly léta a stály nemalé peníze. Katada nakonec sám dal svolení k vlastní deportaci.

Někteří britští politici loni začali dokonce hovořit i o tom, zda by zda Spojené království nemělo odstoupit od Evropské úmluvy o lidských právech, která je základem pro soud ve Štrasburku.

"Evropský soud pro lidská práva činí rozhodnutí milion mil daleko od toho, co si myslí naprostá většina společnosti. Ta nechce žádnou možnost, aby se těžcí zločinci opět procházeli po ulicích. A tento plán by mohl být cestou, jak tomu zabránit," řekl listu The Daily Telegraph nejmenovaný vládní zdroj.

Londýn rozzuřil loňský verdikt štrasburského soudu, jenž označil doživotní tresty bez možnosti propuštění za nehumánní (více o důvodech pro tento verdikt a reakci Británie čtěte zde).

Podle webových stránek The Daily Telegraph konzervativci chtějí také navrhnout reformu právního systému tak, aby měl konečné slovo ve sporech o porušování lidských práv britský nejvyšší soud, nikoliv Štrasburk. Chtějí to zanést i do stranického manifestu před parlamentními volbami v roce 2015.

Ve Velké Británii si odpykává doživotní vězení bez možnosti propuštění v tuto chvíli 52 vězňů. Mezi nimi například Peter Sutcliffe, anglický sériový vrah přezdívaný Yorkshirský Rozparovač, jenž dostal doživotí za vraždu třinácti žen.

Oproti tomu trojnásobný vrah Ian McLoughlin ovšem v říjnu dostal de facto jen čtyřicet let za vraždu šestašedesátiletého muže, jenž se mu snažil zabránit v oloupení staršího Brita. McLoughlin v minulosti zabil už dva lidi a naposledy vraždil, když byl na jednodenní vycházce z vězení, kde si jinak odpykával 25letý trest za předchozí vraždu.

Soudce u jeho verdiktu prohlásil, že McLoughlin vraždil hned poprvé, co dostal po 21 letech první vycházky. Uložil by mu proto za to doživotí bez možnosti propuštění, vzhledem k verdiktu Štrasburku však nemohl. Vynesl tedy doživotí s možností propuštění po 40 letech, kdy mu bude přes devadesát let.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.