Britský kontingent v Iráku dosud čítá 10 620 vojáků. Patří do mezinárodní koalice pod velením USA, které mají v Iráku 130 tisíc mužů.
Nové britské posily o síle 1300 mužů budou tvořit hlavně příslušníci druhého praporu lehké pěchoty a prvního praporu sboru "královských zelenokabátníků" (Royal Green Jackets) pozemní armády.
S prosazením posílení jednotek v Iráku to britská vláda nemá snadné. Veřejnost není irácké misi příliš nakloněna. Podle čerstvého průzkumu žádá 61 procent obyvatel Británie odchod svých vojáků ze země.
Američanů zůstává v Iráku téměř sto třicet tisíc. Washington chce snížit jejich počet na dlouhodobě udržitelnějších 38 až 64 tisíc, jejichž vydržování podle CNN přijde americkou kasu ročně až na dvanáct miliard dolarů.
Zbytek by měli nahradit cizinci a iráčtí vojáci a policisté. Už nyní jich dohlíží na bezpečnost bezmála šedesát tisíc.
Návrh rezoluce, který USA předloží Radě bezpečnosti, počítá s rozšířením mandátu OSN a zapojením více zemí do obnovy Iráku. Jak uvedl šéf americké obrany Donald Rumsfeld, armádní velení už nechce "zaplavovat oblast Američany". - více zde
Rumsfeld odletěl na Blízký východ, aby se setkal s americkými veliteli, představiteli civilní správy a vojáky. K neplánované cestě ho přiměla série útoků, která ještě zhoršila bezpečnostní situaci v Iráku.
| V mnohonárodních silách působí vojáci z Bulharska, Dominikánské republiky, Fidži, Filipín, Hondurasu, Kazachstánu, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Mongolska, Nikaraguy, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Španělska, Thajska, Tongy či Ukrajiny. |
Do poválečného úsilí se zapojily i takové státy, jako je Fidži, Mongolsko, Tonga či Thajsko. Z Bangkoku odletěl předvoj vojenských lékařů a techniků, kteří připraví půdu pro čtyřsetčlenný kontingent. Bude působit mezi Karbalou a Íránem.
Od 1. května, kdy prezident USA George Bush oznámil konec hlavních bojových akcí, zemřelo v Iráku při incidentech a teroristických útocích nejméně 67 amerických a jedenáct britských vojáků.
