Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Británie začíná stavět nové ponorky, které ponesou balistické střely

  13:26aktualizováno  13:26
Budou to nejmodernější a zároveň největší podmořská plavidla, která dosud britské námořnictvo mělo. Ministerstvo obrany dalo zelenou stavbě nových ponorek třídy Successor schopných nést balistické střely Trident. Nová plavidla mají Velkou Británii i spojencům na několik dalších desetiletí zajistit jadernou bezpečnost.

Vizualizace podoby nové třídy ponorek „Successor“ pro britské námořnictvo | foto: BAE Systems

„Britské ponorky s balistickými střelami jsou hlavní zárukou naší národní bezpečnosti - používáme je každý den k odstrašení těch nejextrémnějších hrozeb,“ oznámil britský ministr obrany Michael Fallon s tím, že práce na stavbě nových ponorek začnou prakticky okamžitě.

Stárnoucí třída Vanguard

Raketonosné ponorky britského královského námořnictva s názvy Vanguard, Victorious, Vigilant a Vengeance. Jde o jediné britské nosiče jaderných zbraní. Do služby zařazeny v letech 1993–1999.

Všechny v aktivní službě. Operují ze skotské základny HMNB Clyde u Faslane, zhruba 30 kilometrů západně od Glasgow.

  • Výtlak: 15 900 t
  • Délka: 149,9 m
  • Šířka: 12,8 m
  • Pohon: nukleární
  • Rychlost: 25 uzlů (pod hladinou)
  • Posádka: 135
  • Výzbroj: 16× UGM-133 Trident II a 4× 533mm torpédomet

Zdroj: Royal Navy

Celkově čtyři nové ponorky třídy Successor mají nahradit stárnoucí flotilu čtyř ponorek třídy Vanguard, vyzbrojených střelami Trident s jadernými hlavicemi. Diskuze o tom, zda a jak je nahradit, probíhala v Británii už od roku 2007.

Ponorky třídy Vanguard byly do služby zařazeny v devadesátých letech. Životnost se už chýlí ke konci. Podle původních plánů měly být vyřazeny do roku 2022, s jejich provozem se ale nově počítá ještě o šest let déle.

Plán obnovy nastínil v létě bývalý premiér David Cameron. Kvůli výsledkům referenda o vystoupení Británie z EU však rezignoval a zelenou obnově těchto strategických sil dal až vládní návrh nové premiérky Theresy Mayové. Její první veledůležité hlasování ve funkci následně potvrdil i celkem jednoznačně britský parlament (více o hlasování v britském parlamentu čtěte zde).

Projekt nových ponorek podle Fallona nyní přechází do další fáze, která zahrnuje kromě designu nových plavidel také konstrukční práce první ponorky, hrubou stavbu, zabudování rozvodů a ovládaní jaderného reaktoru, který bude ponorku pohánět až po investice do výrobního zařízení, kde budou plavidla stavěna.

Zakázku za 1,3 miliardy liber (39,8 miliard korun) získalo domácí konsorcium BAE Systems. To očekává, že se na ní bude podílet několik stovek britských dodavatelů a vznikne několik set nových pracovních míst.

„Program je největším projektem ministerstva obrany. Aby byl naplněn, bude vyžadovat týmovou práci, ohromné dovednosti, závazky od průmyslových partnerů a dodavatelského řetězce v Británii a úzkou spolupráci s našimi americkými spojenci,“ konstatoval šéf armádních akvizicí Tony Douglas.

Jaderné zbraně ve světě

země / rok 2011 / rok 2012

  • USA / 8 500 / 8 000
  • Rusko / 11 000 / 10 000
  • Velká Británie / 225 / 225
  • Francie / 300 / 300
  • Čína / 240 / 240
  • Indie / 80-100 / 80-100
  • Pákistán / 90-110 / 90-110
  • Izrael / 80 / 80

Zdroj: Mezinárodní ústav pro výzkum míru SIPRI

Nové ponorky mají kromě ochrany samotné Británie sloužit zároveň jako jeden z pilířů kolektivní obrany v rámci NATO.

Spojenci včetně České republiky se na červencovém summitu ve Varšavě dohodli, že kolektivní obrana zůstává hlavním úkolem NATO a že odstrašování a obrana je založena na „vhodné kombinací konvenčních a raketových kapacitách jaderné obrany“.

Spojené státy, Británie a Francie mají podle rozhodnutí zajistit, že všechny prvky jaderného odstrašení NATO budou zabezpečené, spolehlivé a efektivní. Text také zdůrazňuje, že je zapotřebí trvalého soustředění politiků v těchto zemích k tomu, aby schopnost jaderného odstrašení odpovídala požadavkům 21. století.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.