Britové by jaderné střely k obraně nepoužili, vyplývá z válečné simulace

Červené tlačítko nestiskneme. Takový je výsledek unikátní válečné simulace s předními britskými experty v hlavních rolích, kteří před televizními kamerami veřejnoprávní BBC řešili hypotetický ruský vpád do Lotyšska a eskalaci konfliktu včetně použití jaderných zbraní.

Záběr z válečné simulace britské veřejnoprávní televize | foto: BBC

Pořad příznačně pojmenovaný: „Třetí světová válka: Uvnitř válečného štábu“, uvedl druhý kanál britské BBC tento týden jako válečnou hru, nebo spíše simulaci válečného konfliktu na východě Evropy.

S pomocí skrytých kamer televize zaznamenala stupňující se drama a napětí v průběhu několikahodinového setkání předních britských bezpečnostních expertů na utajeném místě v centru Londýna, aby ukázala situaci ve válečném štábu při hypotetickém útoku Ruska na Lotyšsko.

V hlavních „rolích“ členů štábu se představili například bývalý zástupce vrchního velitele sil NATO Richard Shirreff, admirál britského námořnictva Lord West, šéfka společného výboru pro zpravodajské služby Pauline Neville-Jonesová, velvyslanec ve Spojených státech Christopher Meyer nebo britský ambasador v Moskvě Tony Brenton.

Opakování ukrajinského scénáře

Scénář simulace vytvořený vojenskými stratégy počítal s tím, že stejně jako na Krymu nebo na východní Ukrajině by mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat v Lotyšsku nebo Estonsku tamější silnou ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit „právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích“.

Region Latgale

Pořad britské televize vzbudil vášnivé diskuze v samotném Lotyšsku. Na některých záběrech, jsou totiž pomyslní prokremelští separatisté střežící zajaté vojáky zobrazování s vlajkou lotyšského regionu Latgale (Latgalsko) na východě země.

Region nápadně připomíná demograficky i geograficky situaci na ukrajinském Donbasu. Většinovou populaci zde tvoří Rusové. Ty starší sem nechal přesídlit ještě Stalin. Dodnes mají pouze ruské pasy, mluví pouze rusky a sledují pouze ruská média.

Loni se region dostal do hledáčku lotyšské zpravodajské služby, když se na sociálních sítích šířily mapky zobrazující odštěpení oblasti od Lotyšska a několik obyvatel se vydalo bojovat na východ Ukrajiny na stranu proruských separatistů. Podobně v roce 2013 tajná služba prověřovala několik osob stojících za kampaní, která měla vyvolat referendum o nezávislosti Latgale.

Hru odstartovaly události v Estonsku, kde se etničtí Rusové shromáždili u starého sovětského památníku. Demonstrace se ale proměnila v násilné střety s policií a 22 lidí bylo zatčeno, včetně šesti Rusů. Moskva veřejně vyzvala o jejich propuštění. Vlna protestů se rázem přelila i do sousedního Lotyšska, kde v ulicích měst protestovaly tisíce etnických Rusů. Z podněcování protestů byla obviněna Moskva.

Členové britského štábu rozhodli, že je sice potřeba zabránit další eskalaci, nicméně v skrytě je nutné se připravovat na horší varianty. „Viděli jsme, co Putin udělal na Ukrajině. Varovali jsme ho, aby to nedělal v pobaltských státech. Chce obnovit sféru vlivu. Pozemní síly NATO by měly být rozmístěny v Estonsku,“ uvedl během simulace Lord West.

Situace se prudce zhoršila

Situace se podle scénáře simulace opět prudce zhoršila. Prokremelské ozbrojené milice obsadily vládní budovy v regionu Latgale. Vláda v Rize obvinila Rusko, že vyzbrojuje povstalce a ruští vojáci překračují hranice. Spojené státy vyslaly do země jednotky, které mají pomoci s obranou.

Členové britského štábu nebyli jednotní, Británie se v této fázi k americkým jednotkám nepřidala. „Důkazy o zapojení ruských jsou minimální... vyslání vojsk je nepřiměřené,“ uvedl například velvyslanec Brenton.

Je však sestřelen lotyšský vrtulník. Riga tvrdí, že raketou systému S-400 z ruského území. Lotyšsko požádalo o pomoc NATO a spojenci včetně Británie stojí před rozhodnutím, zda vojensky zničit ruskou raketovou baterii. „S-400 je součástí protivzdušné obrany a budete muset zničit všechny. Rusko může reagovat jadernými raketami Iskander. Varšava, Berlín a Stockholm jsou v dosahu,“ varoval generál Shirreff a verdikt Londýna je jasný: „Na základnu neútočit!“

Po ultimátu přichází konflikt

Britská BBC simulaci doprovodila předem připravenými autentickými i hranými záběry. Další klíčový bod podle scénáře ukázal, že Rusko poslalo do Lotyšska v rámci „civilní humanitární mise“ konvoje nákladních automobilů. Zpravodajské informace ale naznačují, že místo humanitární pomoci v nich míří do země zbraně.

Ruský prezident Vladimir Putin následně veřejně oznámí, že je připraven zajistit příměří, ale s jednou podmínkou: že v regionu Latgale proběhne referendum o nezávislosti na Rize. Ultimátům USA na sebe nenechá dlouho čekat: ruské síly musí opustit Lotyšsko do 72 hodin, jinak Spojené státy zasáhnou silou.

Britský štáb se v simulaci připojil k ultimátu. „Rusko by v boji mohlo použít taktické jaderné zbraně. Jaká je úroveň připravenosti NATO?“ zajímal se během rozhodování admirál West.

Situace se ale záhy vyhrocuje na maximum. Americké a britské bojové lodě v Baltské moři podle scénáře zasáhnou ruské jaderné rakety. Moskva tvrdí, že velitel jednal bez rozkazu na vlastní pěst. Prezident Putin se veřejně omluví a zruší pohotovost armády.

USA ale chtějí vrátit úder. Britský štáb rozhoduje o pokračování pozemních operací v Lotyšsku. Zbývá však ještě jedno rozhodnutí. Pokud se Američané budou chtít pomstít, vyšlou jaderné střely na ruské vojenské cíle a Rusové vystřelí jadernou raketu na Londýn, co říci velitelům britských jaderných sil? „Stiskneme červené tlačítko?“

Desítka expertů se v hlasování vyslovila většinou proti použití jaderných zbraní. Souhlas se střelbou dala například bývalá šéfka tajných služeb Neville-Jonesová nebo někdejší britský vyslanec ve Washingtonu Christopher Meyer.