Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Britové pustili atentátníka z Lockerbie kvůli strachu z Kaddáfího pomsty

  10:34aktualizováno  10:34
Uniklé americké depeše vrhly nové světlo na propuštění atentátníka z Lockerbie. O jeho okolnostech se dosud jen spekulovalo. Podle zpráv diplomatů, které zveřejnil WikiLeaks, to nebyl milosrdný akt. Britové se báli výhrůžek libyjského vůdce Kaddáfího, že s nimi přetrhá obchodní vztahy.

Propuštěný atentátník z Lockerbie Abdal Basat Muhammad Midžrahí se synem Muammara Kaddáfího Sajfem Islámem na letišti v Tripolisu | foto: AP

Stejně tak Muammar Kaddáfí vyhrožoval i skotské vládě, která libyjského teroristu Abdala Basata Muhammada Midžrahího držela několik let ve svém vězení. Napsal o tom britský list The Guardian.

Američtí diplomaté v depeších pro ústředí ve Washingtonu citovali britského velvyslance v Tripolisu Vincenta Feana, podle kterého by smrt vážně nemocného Midžrahího ve skotském vězení "mohla mít katastrofální dopad na britské zájmy v Libyi".

KADDÁFÍ VE WIKILEAKS

O libyjském vůdci Američané také napsali, že je "prchlivý a excentrický". Kaddáfí se údajně bojí dlouhých přeletů a nesnáší létání nad vodou. Při cestách tak o něj musí pečovat jeho vnadná blonďatá ošetřovatelka z Ukrajiny Galyna.

Osmapadesátiletý Abdal Basat Muhammad Midžrahí, který si ve Skotsku odpykával doživotní trest za atentát na letadlo, jež se v roce 1988 zřítilo na skotské město Lockerbie a při kterém zemřelo 243 hlavně amerických pasažérů, trpí rakovinou prostaty.

Fean si údajně "pěkně oddechl", když Skotsko Libyjce propustilo. "Poznamenal, že odmítnutí propuštění Midžrahího by mohlo mít pro britské zájmy v zemi katastrofální následky," píše se v depeši s tím, že "by Libye Británii mohla zastřihnout křídla, stejně jako to udělala v případě Švýcarska".

Tam se vzájemné vztahy zkalily před dvěma lety po zatčení syna libyjského vůdce Hannibala Kaddáfího a jeho ženy švýcarskou policií. Kaddáfího příbuzní byli podezřelí, že bili své služebnictvo (více zde).

Kaddáfí navíc vyhrožoval i britským diplomatům v Tripolisu a skotské vládě. Ta teroristu nakonec loni v srpnu propustila z humanitárních důvodů. "Akt milosrdenství nad umírajícím mužem" vzbudil bouři nevole, odsoudil ho i americký prezident Barack Obama, a vyvolal řadu spekulací.

Podle tehdejšího vyjádření skotského ministra spravedlnosti Jacka Strawa zbývaly atentátníkovi jen tři měsíce života. To ale nyní depeše vyvrátily. Ministr prý americkým diplomatům už tehdy řekl, že dle lékařů útočník může žít ještě pět let, napsal The Daily Telegraph. Po propuštění a přeletu do Libye atentátníka vítali na letišti jako hrdinu a nyní žije doma v luxusu (čtěte zde).

FAKTA O WIKILEAKS

Mediální organizace WikiLeaks umožňuje anonymní publikaci tajných materiálů pocházejících z prostředí firem, státních institucí a dalších organizací. Je provozována neziskovou organizací Sunshine Press.

- Webová stránka WikiLeaks byla založena na konci roku 2006 několika lidmi. Jejich identita není známa. Ví se pouze, že mezi nimi byl Julian Assange a několik uprchlíků z Číny. Oficiálně začal server WikiLeaks fungovat v roce 2007.

- Server tvrdí, že už uveřejnil víc tajných dokumentů výzvědných služeb než všechna ostatní média světa dohromady. Zároveň se mu prý vždy podařilo utajit zdroj informací a vyhrát všechny soudní spory. Podle provozovatelů WikiLeaks je důvěryhodnost každé informace před zveřejněním prověřována.

- Začátkem roku Assange prozradil, že o chod WikiLeaks se neustále stará asi pět lidí. Dalších zhruba 800 lidí jsou občasní spolupracovníci.

- Server je financován z darů soukromých lidí. Odmítá přijímat peníze od firem a vlád.

Stránka WikiLeaks, kde byly zveřejněny tajné depeše americké diplomacie (29. listopadu 2010)- Letos vyvolal server WikiLeaks několikrát celosvětový rozruch. V červenci zveřejnil 77 tisíc tajných zpráv z války v Afghánistánu a v říjnu statisíce utajovaných amerických dokumentů o válce v Iráku. Na konci listopadu pak dal veřejnosti k dispozici diplomatické depeše, které obsahovaly nelichotivé úsudky amerických diplomatů o osobnostech světové politiky.

- Server obdržel již několik ocenění, mimo jiné od organizace Amnesty International či britského magazínu The Economist. Letos v květnu jej americký deník New York Daily News zařadil mezi pět webových stránek, které mohou zcela změnit zpravodajství.

autor: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.