S odvoláním na tyto archivní záznamy napsaly o Chapmanově případu londýnské The Times.
Edward Arnold Chapman sloužil ve 30. letech v britské armádě. Dezertoval a připojil se ke gangům londýnského podsvětí, kde proslul hlavně loupežemi a vydíráním žen z vyšší společnosti.
Za četné delikty strávil dlouhá údobí po věznicích. Netušil, že se jednou do historie zapíše jako dvojitý britsko-německý agent s krycím jménem Zigzag.
Speciál: Válku vidět, slyšet
Z Británie do Německa a zpět
V roce 1940 si Chapman zrovna odpykával trest ve vězení na Jersey, jednom z Normanských ostrovů v kanálu La Manche. Na ostrovy vtrhli nacisté a tehdy sedmadvacetiletého Eddieho naverbovali do vojenské výzvědné služby Abwehr.
Prošel výcvikem a v prosinci 1941 byl vysazen na britské území. Nedlouho poté se přihlásil tamní tajné službě MI5. Při výsleších prohlásil, že se chce vrátit do Německa a spáchat sebevražedný atentát na Adolfa Hitlera.
Měl plán. S pomocí svého nadřízeného u německé špionáže, kterého znal pod krycím jménem Doktor Graumann, se hodlal dostat na nacistický sjezd a v blízkosti vůdce odpálit bombu. Že by ho akce stála život, věděl.
Doktor Graumann mu prý slíbil, že ho na sjezd dostane. V případě nutnosti ho prý oblékne do uniformy vysokého nacistického důstojníka, což Chapmanovi zajistí místo v první či druhé řadě u Hitlerova pódia.
"On věří, že jsem s nacisty. Takže jsem přesvědčený, že svůj slib dodrží a já zabiji Hitlera. S mými znalostmi výbušnin a vznětlivých látek by to mělo být možné," tvrdil tehdy Chapman svému šéfovi v MI5 Ronniemu Reedovi.
Proč to nevyšlo
Reed si byl jistý, že Chapman svou nabídku myslí vážně. Soudil, že atentátem na Hitlera chce odčinit svou hříšnou minulost a vstoupit do historie jako nesmrtelný hrdina, který zbavil svět krutovládce. V tomto smyslu také Reed informoval své nadřízené v MI5.
Kauza se brzy donesla k uším ministerského předsedy Winstona Churchilla. Premiér tehdy osobně pověřil své lidi, aby ho o vývoji případu průběžně informovali.
Nakonec však Britové možnost zabít Hitlera odmítli. Proč, to se nikdy úplně nevysvětlilo. Profesor Michael R.D. Foot, odborník na druhou světovou válku, to přičítá několika faktorům.
Jedním z nich mohla být obecná politika nezabíjení vůdců cizích států, soudí historik. K tomu se přidala i jistá nedůvěra k Chapmanovi, za nímž se pořád táhla pověst notorického kriminálníka.
Britové také podle Foota nejspíš nevěřili, že je možné dostat do Hitlerovy blízkosti ozbrojeného agenta. A v neposlední řadě si asi mysleli, že jim Hitler může více posloužit živý.
Dostal německý řád
Chapman se přesto do Německa vrátil, ale s doporučením, aby se nepouštěl do žádných zběsilých dobrodružství. Své nadřízené u Abwehru dokázal přesvědčit, že jeho britská mise byla úspěšná, čímž si jako jediný Brit vysloužil řád Železného kříže. V roce 1944 se vrátil do Británie. Zemřel v roce 1997 ve věku 83 let.
