Jsme hlavně Evropané. Britští emigranti žádají houfně o nové občanství

  • 861
Mnozí Britové si v cizině pořizují domy, senioři si na plážích užívají roky důchodu a někteří se odstěhovali za prací. Ať už měli důvod jakýkoliv, dokud byla Velká Británie v Evropské unii, mohli Britové volně cestovat, kam chtěli. Brexit však zamíchá kartami a britští expati se tak nyní bojí deportace, ztráty majetku či svobod.

Mimo Velkou Británii žije podle odhadů až 1,3 milionu Britů. Značný podíl z nich se přesunul do sousedního Irska, více než 300 tisíc Britů však žije v pevninské části Evropy - přesněji ve Španělsku. Pro porovnání, v České republice žije nyní podle statistiky celkem 4 795 Britů.

Například v „turistické čtvrti“ španělského města Orihuela, ležícího asi 40 kilometrů od letiště Alicante, žije početná britská komunita. Řada jejích členů zde přitom zakotvila již před deseti až patnácti lety. Mnozí jsou už v pokročilém věku a na slunných plážích si užívají důchod. Peníze jim chodí z Velké Británie a stejně tak nemají problémy se zdravotním pojištěním. V Orihuele na Španěla narazíte jen sotva, všude je slyšet angličtina, lidé tu mají britskou televizi, noviny i bary. The Guardian nazval místo „Malou Británií“.

To se však nyní může změnit. Dosud mohli Britové žít a pracovat volně v kterékoliv ze zbývajících 27 členských zemí EU. Nyní se však mnozí obávají, aby je evropské státy nevyhostily nebo aby jim nebyly doma zmrazeny účty či nepřišli o důchod.

Helen Derbishirová, která bydlí už roky v Madridu, nechtěla v téhle nejistotě žít a po těžkém rozhodování tak zažádala o španělské občanství. I za cenu, že se bude muset vzdát toho britského. Jako cizinka žijící ve Španělsku totiž nemůže mít dvojí občanství zároveň. „Chci mít plán B, pokud vyjednávání o brexitu nepůjdou dobře. Potřebuji záruku, že se budu moct nadále volně pohybovat po EU,“ vysvětlila pro The Financial Times.

Kdo zradil koho

Lidé jako ona se cítí být Brity i Evropany zároveň. Až do loňského referenda měli pocit, že si nemusí vybírat. Teď mají opačný pocit. I když jsou duší Brity a vzdát se občanství není lehké, mnoho z nich se nakonec rozhodne volit Evropu. „Možná, že někdo řekne, že jsem zrádce, ale já mám pocit, že to moje země zradila mě,“ uvedla učitelka Adele Priceová, která žije už téměř třicet let ve Španělsku. Její partner je Španěl a Adele čte i sleduje filmy ve španělštině. Pokud všechno projde, měla by mít nyní v šuplíku i španělský pas. „Cítím se jako by mě někdo strkal ze dveří,“ popsala svoje pocity Britka.

Španělské úřady hlásí od loňského referenda prudký nárůst žádostí o občanství od britských občanů a stejný trend zaznamenává také Irsko, Švédsko, Dánsko nebo Německo. Celý proces však není nijak snadný. Žadatelé musí dlouho čekat, skládají testy, dokládají údaje o příjmu a bydlišti a tráví hodiny papírováním. V neposlední řadě je čeká i test z jazyka země, ve které chtějí žít, vysvětluje agentura Reuters.

Naučit se však například finštinu je pro Brity žijící ve Finsku značný problém a ti, kteří mluvili s reportérem stanice BBC, přiznali, že to po určité době vzdali. Některé odradila těžká gramatika, jiní vydrželi déle a naučili se jazyk alespoň na úrovni základní komunikace. „Ale test ve finštině bych nezvládl. Ani náhodou,“ přiznal jeden z respondentů reportérovi.

Dvojitá nejistota pro Skoty

Skot Graham Mackie, který žije ve Finsku už deset let, je rozčilený na britskou vládu, že nechá občany žijící v zahraničí v takové nejistotě. „Nedostal jsem žádnou záruku, že budu moct zůstat. Používají nás jako trumf při vyjednávání,“ postěžoval si Mackie.

Jeho krajan Gavin Watson, který vyměnil Skotsko za německé hlavní město, zvolil jinou filozofii. Ani po téměř roce nevěří, že Britové EU skutečně opustí. Minimálně doufá, že se odtržení nebude týkat Skotska. Skotové nebyli v referendu pro odchod z EU a nyní se skotský parlament snaží znovu rozpoutat hlasování o nezávislosti na Velké Británii (psali jsme zde).

Jejich snaha omluvit se z pomyslné plavby Británie mimo evropský dosah však naráží na centrální vládu. Theresa Mayová se už dříve vyjádřila, že nyní není na skotské referendum správná doba a v podobném duchu promluvil v úterý i ministr pro záležitosti Skotska David Mundell, který uvedl, že další plebiscit bude možný až po skončení brexitu. To by znamenalo až někdy v roce 2020. Podle toho si Skotové budou muset brexitem projít stejně jako zbytek Velké Británie, a to včetně všech možných nepříjemných důsledků.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video