Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Britové dopadli Baska, který údajně osnoval vraždu krále Juana Carlose

  20:14aktualizováno  20:14
Britští policisté zadrželi údajného separatistu z baskické organizace ETA. Eneko Gogeaskoetxea Arronategui se zřejmě podílel i na pokusu o vraždu španělského krále Juana Carlose I. Incident se odehrál před čtrnácti lety.

Britský policista před domem, kde zadrželi údajného baskického separatistu Eneko Gogeaskoetxea Arronategui. (7. července 2011) | foto: Profimedia.cz

Policie zadržela čtyřiačtyřicetiletého Baska ve východoanglickém městě Cambridge. Sledovala ho několik týdnů. Tip dostala od Španěla, který hledaného muže poznal v jednom z místních sportovních klubů. Informoval o tom server španělského deníku El Mundo.

Scotland Yard pak v prohlášení potvrdil, že vskutku jde "o muže, kterého španělské úřady hledají v souvislosti s nepodařeným atentátem na španělského krále, kvůli terorismu a dalším závažným přečinům".

Krkolomné jméno Eneka Gogeaskoetxey Arronateguiho je španělským odborníkům na terorismus dobře známé. Údajně patřil k předním členům baskické separatistické organizace ETA. Až dosud prý zastával funkci ve výkonném výboru organizace, které se říká Zuba.

Navíc jde o bratra jednoho z předních lídrů ETA Ibona Gogeaskoetxey, kterého policie dopadla loni v lednu ve francouzské Normandii.

Osnoval prý atentát na španělského krále

Britové zatkli Arronateguiho na základě evropského zatykače, podle kterého se provinil mimo jiné i nelegálním držením zbraně, krádežemi a paděláním. Většiny deliktů se podle policie dopustil 18. října 1997.

Španěl ve čtvrtek odpoledne předstoupil před soud ve Westminsteru, jenž ho poslal do vazby bez nároku na propuštění na kauci. Další stání bude koncem července a bude se rozhodovat o jeho vydání do Španělska.

Organizace ETA, pro kterou Arronategui údajně pracoval, usiluje už několik desítek let o odtržení baskických provincií od Španělska. A mnohdy se zbraní v ruce. Za 42 let její existence zemřelo při jejích útocích přes 800 lidí.

V poslední době však zmírnila své aktivity a letos v lednu vyhlásila příměří. Vláda však této organizaci nevěří. A USA i EU ji i nadále považují za teroristickou.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Venezuelský prezident Nicolás Maduro na mítinku svých příznivců v Caracasu (27....
Venezuelští soudci prchají před Madurem, část z nich utekla do Chile

Skupina venezuelských soudců jmenovaných parlamentem ovládaným opozicí se ve čtvrtek uchýlila do exilu v Chile, neboť jim v rodné vlasti prezident Nicolás...  celý článek

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Stíhač Vernon R. Richards ve stroji P-51D Mustang doprovází letku bombardérů...
Mustangy na modrém nebi. Britové vydali vzácné barevné fotky z války

Britské Imperiální válečné muzeum vydalo publikaci se vzácnými barevnými fotografiemi z druhé světové války. Většina snímků pořízených v té době byla přitom...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.