Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Britové propustí stařičkého vraha policistů. Lítost nikdy neprojevil

  21:49aktualizováno  21:49
Harry Roberts je jedním z nejslavnějších zločinců Velké Británie. V roce 1966 spolu s komplicem zastřelil tři policisty, za což ho soud poslal na doživotí do vězení. Na sklonku života se opět dostane na svobodu, úřady schválily jeho žádost o podmínečné propuštění. To však rozohnilo britské policisty.

Harry Roberts na archivním snímku z roku 1966. | foto: Profimedia.cz

Brutální vražda policistů se odehrála v roce 1966. Roberts a jeho komplicové John Duddy a Jack Witney osudný den seděli v dodávce, která byla plná vybavení na plánovanou loupež.

Když je zastavili policisté, Roberts neváhal a na místě zastřelil 25letého detektiva Davida Wombella. Po následné honičce zabil i 30letého Christophera Heada, Duddy výstřelem z pistole ukončil život 41letého policisty Geoffrey Foxe.

Vrazi se vydali na útěk a v Británii se rozjelo pátrání, které země dosud nezažila. Fotografie Robertse visela na každém rohu. Nakonec ho dopadli v jeho úkrytu ve městečku Bishop’s Stortford severně od Londýna, které si dobře pamatoval z dětství - během německého bombardování sem byl evakuován.

Pak už to šlo ráz na ráz. Soudní proces, mediální bouře a doživotní vězení pro oba vrahy. Roberts během let za mřížemi nikdy lítost nad vraždou policistů neprojevil.

V rozhovoru pro místní tisk z roku 1993 prohlásil: „Zastřelili jsme je, protože se nás chystali zadržet a my jsme nechtěli jít na 15 let do vězení. Byli jsme profesionální zločinci. Nereagovali jsme jako obyčejní lidé. Policisté pro nás nebyli lidé (...). Byli to nepřátelé. Nikdy necítíte výčitky ze zabití nepřítele.“

Pistole z vosku

Robertsův kumpán Duddy zemřel ve vězení v roce 1981. Whitney, třetí člen gangu, který během osudného dne ani jednou nevystřelil, byl zavražděn v roce 1999, osm let po svém propuštění z vězení. Samotný Roberts bojoval za své propuštění mnoho let.

Ze své cely ve věznici Parkhurst na ostrově Wight se před lety dokonce pokusil utéct. Přesněji řečeno útěk plánoval. Z vosku a bavlny si vyrobil falešnou pistoli, kterou ukryl do toalety. Pak ho ovšem přepadly pochybnosti a maketu zbraně při prohlídce cely objevili bachaři.

Po 48 letech ve vězení se však nakonec svobody dočká, z kriminálu navíc odejde hlavní branou. Komise pro podmínečné propuštění nyní schválila jeho žádost o propuštění. První žádost přitom mohl podle rozhodnutí soudu podat nejdříve po odpykání 30 let trestu. Soudce při tom během procesu v roce 1966 směrem k Robertsovi prohlásil: „Je pravděpodobné, že žádný ministr vnitra by nikdy ani nepomyslel na to, že vás podmínečně propustí (...).“

Policisté protestují

Současná ministryně vnitra Theresa Mayová je z verdiktu rady rozhořčená. Uvedla, že rozhodnutí bylo zcela mimo její vliv, podle svých slov však udělá všechno proto, aby vrazi policistů nemohli být předčasně propouštěni.

„Policisté a policistky vyrážejí do terénu každý den s vědomím, že mohou čelit velkému nebezpečí (...). Opravdu si myslím, že kdokoli zabije policistu, patří na doživotí za mříže,“ dodala podle serveru The Independent May.

Propuštění stařičkého kriminálníka rozohnilo mnoho policistů i členů právnické obce. Předseda Policejní federace Anglie a Walesu Steve White prohlásil, že rozhodnutí komise o propuštění Robertse je pro něj „nepřípustnou novinkou“. „Rozhodnutí komise je fackou pro rodiny tří policistů, kteří byli brutálně zavražděni,“ dodal White

Britský vicepremiér Nick Clegg však rozhodnutí rady hájí. „Není to o mých pocitech. Je to o tom, jak funguje právní systém. Pokud chcete zavést právní systém založený na vašich aktuálních emocích, dobře. Bude to ale absolutní pohroma pro principy spravedlnosti,“ prohlásil Clegg.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.