Británie přerušila vybíjení zdravých chovů

Pod tlakem farmářů musela britská vláda po několika hodinách pozastavit vybíjení desetitisíců zdravých hospodářských zvířat, které nařídila v pátek. Porážky měly zabránit dalšímu šíření slintavky a kulhavky. Ministr zemědělství Nick Brown se zavázal, že zabíjení zvířat nezačne dřív, než veterináři farmářům důkladně objasní nezbytnost tohoto opatření.
Šéf Národního svazu farmářů Ben Gill předpověděl, že během několika týdnů bude možná muset být utracen až milion kusů zvířat.

Dezinfekce je k ničemu, tvrdí Británie

Česko uzavřelo 122 přechodů

Kvůli slintavce budou mít zpoždění i vlaky

Kulhavka: Unie odřízla Francii.

Rozhodnutí vetrinární správy o  mimořádných  opatřeních

Cirkus Humberto nezná svůj další osud

Brněnská zoo se chrání proti kulhavce

Vláda nařídila, že budou zabity všechny ovce, kozy a prasata, které se vyskytují v okruhu dvou mil, tedy asi 3,5 kilometru kolem vysoce infikovaných farem.

Porážka zdravých zvířat vyvolala vlnu odporu mezi farmáři, jeden z nich dokonce sáhl po zbrani, aby utracení svého stáda zabránil.

"Je to totální válka - a neříká se mi to lehce," charakterizoval situaci mluvčí organizace Farmáři za akci David Handley.

Policie mu nakonec zbraň zabavila. Slintavka a kulhavka, která byla na jatkách na jihu Anglie zjištěna 21. února, se již rozšířila na 313 míst.

Zvířata podezřelá z nákazy vybíjí i Francie
Ve středu byly ve Francii ohlášeny další případy podezření na slintavku ve dvou departementech. V departementu Eure v Normandii dal místní prefekt porazit stádo 120 ovcí, které pocházely z farmy ve vesnici La Baroche-Gondoin v Mayenne, kde byly zaznamenány první potvrzené případy.

Další podezření na výskyt nákazy bylo hlášeno v departmentu Haute-Vienne v centrální Francii u dvou jalovic na zatím nejmenované usedlosti, která chová 250 kusů skotu.

Kulhavka se objevila i na Blízkém východě
Veterináři na západním břehu Jordánu zaznamenali 13 případů onemocnění slintavky a kulhavky. Oznámil to palestinský ministr zemědělství Hikmat Zajd. 

Ministr oznámil, že veterináři mají kvůli blokádě palestinských území potíže dostat se na všechny farmy na západním břehu, a nemohou proto přesně
odhadnout stupeň rozšíření nákazy.

Epidemií byly zasaženy i Spojené arabské emiráty a Saúdské Arábie.

Slintavka ničí Evropskou unii
Panika okolo nákazy slintavkou a kulhavkou přináší stále vážnější potíže Evropské unii. Desítky zemí světa totiž zastavily import evropských zvířat a masných výrobků.

Členské státy unie jsou vážně znepokojeny a přemýšlejí, jak se něčemu podobnému příště vyhnout. Zpochybňován je především způsob transportu zvířat.

Zvířata moc cestují, shodují se experti unie
Množí se názory, že je téměř perverzní převážet živé zboží na stovky kilometrů, a navíc s nevelkým ziskem. "Živé zboží mnohem více cestuje než v nedávné minulosti," řekl bruselský veterinární expert David Wilkins magazínu Time.

Dřívější epidemie získaly podle něj jen nevelký prostor a záhy skončily. Z části i zásluhou očkování, především však z nedostatku příležitosti přeskočit na jiné místo.

Dnes cestuje britské "živé maso" do Řecka, nizozemské do Španělska. Zvířata jsou padesát hodin i více ve zcela nevhodných podmínkách.

Převážet živá zvířata je jednodušší
Pro exportéry je přitom mnohem snazší vyvážet živá zvířata než zmrazené masné výrobky. Důvodem jsou především přísná veterinární pravidla.

Ochránci zvířat však upozorňují, že i tato pravidla Evropské komise jsou porušována. Podle nich mají být zvířata poražena poblíž místa, kde žila. Přestože tato diskuse zní mimořádně hlasitě, málokdo věří, že na moderním pojetí zemědělství se něco může změnit.

Krizi přitom paradoxně prohloubila dobře míněná opatření, mající za cíl důkladnější kontrolu. "Po vypuknutí krize šílených krav se zredukoval počet jatek v Británii z 1000 na 387," uvedl Time. Podezřelá zvířata tím pádem absolvují mnohem delší cestu, než se dostanou na jatka.

Slintavka a kulhavka
(aftózní horečka, slintačka a krívačka, foot and mouth disease)* Původcem onemocnění je malý (25 – 30 nm) neobalený RNA virus z čeledi Picornaviridae. Do ní patří i viry způsobující hepatitidu typu A nebo dětskou obrnu.
* Nemoc je neléčitelná, lékaři mohou u zvířat jen zmírňovat její příznaky a čekat až či zda ji zvíře přechodí. Zejména u kulhavky však zvířata velmi trpí: v některých případech nelze zamezit takzvanému svlečení z paznechtů, po němž je zvíře odsouzeno chodit po obnaženém mase. U slintavky se dá ošetřovat ústní dutina.
* Po nakažení začíná zvíře vylučovat virus stolicí, močí, slinami i mlékem a to ještě než se objeví první příznaky nemoci. Slintavka a kulhavka není u zdravých, silných a dospělých kusů zpravidla smrtelná. Puchýřky, se objevují v celé dutině ústní i okolí, na kopytech, na vemeni i na dalších částech těla. Zvíře sliní či kulhá. Na porušenou sliznici a kůži nasedají další infekce. Někdy je postižen i srdeční sval.
* Nemoc se šíří nejen přímým kontaktem, ale i pomocí kapének, aerosolem, prachem, kontaminovanou obuví, pneumatikami a krmivem.
* K infekci jsou vnímaví především sudokopytníci - krávy, ovce, kozy, prasata, vysoká zvěř, antilopy, velbloudi, lamy, ale i sloni, ježci a medvědi.
* U člověka virus způsobuje lehké postižení kůže, zpravidla na předloktí. Mohou se objevit i afty v ústech.
*  Postižená zvířata a celé chovy musí být v rámci preventivních opatření okamžitě utracena a spálena. V okolí musí být vyhlášena karanténa a provedena důsledná desinfekce.

Zdroj: MUDr. M. Förstl, MVDr. Z. Čermáková, Ústav klinické mikrobiologie FN Hradec Králové