Donald Trump mohl během voleb těžit z přízně krajně pravicových hnutí z...

Donald Trump mohl během voleb těžit z přízně krajně pravicových hnutí z Británie. Ve své zprávě to tvrdí organizace Hope not Hate | foto: AP

Britská krajní pravice rozšiřuje vliv, falešnými zprávami pomáhá Trumpovi

  • 140
Pravicoví blogeři a experti na sociální sítě z Velké Británie v uplynulých měsících hojně podporují své souputníky ze zahraničí. Tvorbou falešných zpráv například pomohli do Bílého domu Donaldu Trumpovi. Ve své zprávě to tvrdí největší britská organizace pro boj proti rasismu a extremismu Hope not Hate.

Organizace prováděla analýzu pravicových a konspiračních webů v průběhu loňského roku. „Byl to rok, kdy se nová pravice přihlásila o slovo. Hrála roli na sociálních sítích a měla mezinárodní dosah. Tato hrozba, která byla srdcem současného fenoménu falešných zpráv, může mobilizovat velké počty lidí napříč Evropou i Spojenými státy,“ stojí ve výstupech z analýzy.

Britská krajní pravice větří šanci. Využívá politiku i odkaz otce fašismu

Nejcitovanějším jménem na britské scéně je Paul Watson, který přispívá na server InfoWars, kde lze najít protivládně zaměřené texty. V posledních týdnech pak slaví úspěch články zaměřené na oslavu Donalda Trumpa. Sám Watson se těší mezi čtenáři velké oblibě. Na Twitteru ho sleduje 487 tisíc lidí, na YouTube jeho videa odebírá přes 750 tisíc uživatelů.

Byl to on, kdo během amerických prezidentských voleb živil spekulace o špatném zdravotním stavu Hillary Clintonové. Vypustil také spekulativní článek, ve kterém se čtenářů ptal, zda Clintonová neumírá. V kampani proti demokratické kandidátce s blížícím se termínem voleb přitvrzoval. Tvrdil, že Clintonová zřejmě má syfilis a Parkinsonovu chorobu. Obvinil ji také z užívání drog. Některé z těchto obvinění později převzala americká stanice Fox.

Konspirační síla s centrem v Maďarsku

Dalším velkým hráčem, který zasáhl do volebního klání v USA, je Skot Jim Dowson. Dvaapadesátiletý kalvinista je zakladatelem hnutí Britain First, s nímž byl svého času spojován Thomas Mair, který v loňském roce krátce před referendem o brexitu zavraždil labouristickou poslankyni Jo Coxovou (více zde).

Jak se „ruská propaganda“ dostala až do projevu prezidentského kandidáta

Dowson ze své centrály v Maďarsku v loňském roce vytvořil několik webových stránek a skupin na Facebooku, jejichž prostřednictvím propagoval Trumpa a snažil se očernit Clintonovou. Největší pozornosti se těší Patriot News Agency. Zprávy této agentury ve Spojených státech sdílely tisíce lidí.

Dowsonovo hnutí Britain first loni na Facebooku přilákalo pozornost 1,6 milionu lidí. Sám skotský podnikavec tvrdí, že se snažil rozšířit „proti-Clintonovské a pro-Trumpovské memy a audio nahrávky mezi lidi, kteří jsou zklamáni současnou politikou“. Provozuje také protipřistěhovalecké hnutí Knights Templar International, které má pobočku i Maďarsku. Právě tuto centrálu hojně navštěvují přední krajně pravicoví politici z celé Evropy i Spojených států. Downson je spojován také s Alexandrem Duginem, který má vazby na Kreml.

Člověk z Breitbartu i vysílání od rodičů

Vliv však nemají jen britští blogeři z menších serverů. Na seznam Hope not Hate se dostal i 33letý Milo Yiannopoulos z amerického serveru Breitbart News, který má pobočku i v Británii. Server v posledních týdnech sbírá desítky milionů čtenářů. Bývalým ředitelem Breitbart News není nikdo jiný než Steve Bannon, který se stal hlavním poradcem Trumpa a mnozí o něm nyní hovoří jako o druhém nejmocnějším muži na světě.

„Sdílíte pochybnou zprávu,“ varuje Facebook spolu s odborníky

Colin Robertson si o takovém publiku může nechat jen zdát. Je však důkazem, že společenské mínění se dá formovat v jakýchkoli podmínkách. Robertson na internet umísťuje rasisticky laděná videa. Základnou mu je dům jeho rodičů ve skotském Západním Lothianu. Osobně se účastnil mediálně propírané akce pravicových extremistů ve Washingtonu D.C. loni v listopadu. Účastníci během setkání zvedali pravice a pokřikovali „Heil Trump“ (více zde).

Vzestup krajní pravice ve Velké Británii a její úspěch na mezinárodní scéně není podle expertů náhodný. Využívají zejména rostoucích nacionalistických nálad, uprchlické krize a teroristických útoků v Evropě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video