„Spustíme článek 50 do konce března příštího roku,“ řekla Mayová dopoledne v rozhovoru pro BBC. Premiérka chce vyjednat co možná nejlepší dohodu o odchodu z EU, ale podle AFP neupřesnila, zda dá přednost zachování společného trhu, anebo kontrole imigrace, požadované přívrženci brexitu.
„Lidé si přejí, aby vláda byla schopná rozhodovat, kdo smí vstoupit (na britské území), a to je důležité,“ poznamenala. Současně dodala, že vysoce kvalifikovaní přistěhovalci jsou nadále vítáni.
KOMENTÁŘ: Brexit katastrofa nebude. Česko však v Británii ztrácí partnera |
Premiérka avizovala, že v nadcházejícím legislativním programu vlády bude zrušení zákona o přistoupení Británie do EU, které ale začne platit až odchodem z EU. Vláda také převezme veškeré zákony pramenící z členství v EU do britského právního řádu. Teprve postupně je bude revidovat a nepotřebné zákony rušit.
V úvodu odpolední konference Mayová uvedla, že Británie nehodlá zdržovat zahájení jednání o odchodu z EU více, než je nezbytně nutné. „Brexit znamená brexit. A my ho proměníme v úspěch,“ uvedla Mayová.
Při jednáních s Evropskou unií o vzájemných vztazích bude třeba přistoupit na kompromisy, uvedla Mayová. Podoba těchto vztahů bude ale zcela nová a nelze o ní uvažovat s ohledem na minulost ani jako o švýcarském či norském modelu, dodala.
Mayová rovněž potvrdila sobotní informace televizní stanice ITV, že Británie přijme do svého právního řádu veškerou evropskou legislativu a teprve po brexitu bude parlament možnost upravit či zcela zrušit jednotlivé zákony.
Premiérka rovněž zdůraznila, že nehodlá dopustit rozvrácení unie Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska v souvislosti s odchodem Británie z EU.
Předseda Evropské rady Donald Tusk už na Twitteru vyjádření Mayové uvítal. Podle něj vnesla do situace „vítanou jasnost“. Až jednání o vystoupení Británie z EU začnou, bude zbylých 27 členských zemí hájit své zájmy, dodal Tusk.
Změny v Británii
Mayová již v rozhovor s nedělníkem The Sunday Times uvedla, že zrušení zákona z roku 1972 o přistoupení Spojeného království k Unii bude znamenat „první krok, aby se Británie zase stala svrchovanou a nezávislou zemí“ a „moc se vrátí voleným institucím v naší zemi“.
Mayová volala Sobotkovi kvůli vraždě Čecha. Utněte násilí, žádá premiér |
Britové si vystoupení z EU odhlasovali těsným výsledkem v referendu, které se konalo 23. června. Všelidového hlasování se zúčastnilo 72,2 procenta voličů. Pro setrvání v Unii hlasovalo přes 16,1 milionu lidí, pro odchod přes 17,4 milionu (více zde).
Krátce na to oznámil svou rezignaci premiér a předseda Konzervativní strany David Cameron (více zde). Jeho místo nečekaně rychle převzala ministryně vnitra Theresa Mayová. Překvapením bylo i složení nového kabinetu. Nejvíce kontroverzi vzbudilo jmenování lídra kampaně za brexit Borise Johnsona ministrem zahraničí (více zde).
Před pár dny na summitu OSN Mayová prohlásila, že jednotlivé státy podle ní mají právo na ochranu svých hranic. Základem pro zvládnutí krize je podle ní to, aby uprchlíci zažádali o azyl v první bezpečné zemi. Mayová také vyzvala k lepšímu třídění uprchlíků při vyřizování žádostí o azyl (více zde).
Sobotka nesouhlasí s opatřeními proti pracovníkům z Česka
Česká vláda bude podle premiéra Bohuslava Sobotky trvat na to tom, aby do doby, než Velká Británie definitivně opustí Evropskou unii, platila stejná práva a povinnosti kdekoliv na území Evropské unie. Uvedl to v neděli novinářům před sídlem televize Prima. Reagoval tak na vyjádření Mayové k možné kontrole pohybu lidí z EU v Británii.
Zaorálek: Britská pozice zůstává nejasnáAni po nedělním vyjádření premiérky Velké Británie Theresy Mayové k začátku brexitu není britská pozice jasná, řekl novinářům ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Mayová uvedla, že Británie spustí článek 50 unijní smlouvy ohledně vystoupení z EU do konce března 2017. Takovéto termíny z britské strany zaznívaly opakovaně, řekl ministr. „Nejsme o moc dále, než jsme byli," dodal. Vyjádření podle Zaorálka ukazuje, že britská strana pospíchat nebude. „My do této chvíle z Británie nemáme jasně řečeno, co Britové hodlají dělat. To, že to podají, to je jedno z mnoha ujištění, a já vlastně nevím, jestli to skutečně učiní. Jestli v tom termínu, který říkají a jakým způsobem a co bude jejich pozice," uvedl ministr. |
„My nebudeme souhlasit s tím, aby Británie zaváděla nějaká jednostranná opatření proti pracovníkům z Česka nebo pracovníkům z dalších zemí střední a východní Evropy,“ řekl Sobotka.
Sobotka se již na začátku týdne vyjádřil po společném zasedání české a slovenské vlády, že obě země jsou proti tomu, aby Británie po odchodu z EU měla zajištěn přístup na unijní trh, zatímco občané unie by byli diskriminováni na britském pracovním trhu.
„Je pro nás do značné míry nepřijatelná představa, která se čas od času objevuje ve spekulacích, že by snad Británie měla mít zajištěn přístup na evropský trh a na druhou stranu by nebylo zajištěno rovné zacházení se zaměstnanci ze zemí Evropské unie, kteří dnes v Británii pracují. To je pro Česko nepředstavitelná věc,“ řekl v pondělí Sobotka (víc zde).
