Mayová má podporu pro svou vládu. Nevyhodíme vás, slíbila imigrantům z EU

  • 36
Britská premiérka Theresa Mayová po dvoutýdenním vyjednávání uzavřela v pondělí dohodu s Demokratickou unionistickou stranou o podpoře své menšinové vlády. Malá severoirská strana si za hlasy svých poslanců vyjednala mimo jiné miliardovou dotaci pro svůj region. Mayová ujistila občany EU žijící legálně v Británii, že budou moci zůstat i po brexitu.

„Sdílíme řadu stejných hodnot. Chceme vidět prosperitu napříč Británií, ctíme hodnotu unie a důležitost pouta mezi různými částmi Spojeného království,“ prohlásila Mayová před svým sídlem v Downing Street. „Těší nás, že jsme dosáhli této dohody. Věřím, že napomůže k národní stabilitě,“ dodala šéfka unionistů Arlene Fosterová.

Konzervativci sice 8. června vyhráli předčasné parlamentní volby, ale zároveň ztratili většinu v Dolní sněmovně. Konzervativní strana má nyní v 650členném parlamentu jen 317 poslanců a k získání většiny proto potřebuje podporu deseti zákonodárců Demokratické unionistické strany (DUP).

Malá strana, která během severoirského konfliktu stála na straně Londýna, s toryi neuzavře formální koalici, bude je však podporovat ve všech klíčových hlasováních. Jednání se podle BBC soustředila na finanční podporu Severního Irska a brexit.

Web The Guardian uvádí, že součástí dohody je finanční injekce ve výši miliardy liber, kterou Severní Irsko dostane v průběhu příštích dvou let. Peníze by měly posloužit na školy, nemocnice a silnice. Mayová se rovněž uvolila zachovat v celé Británii zaručený růst penzí o 2,5 procenta a příspěvky na topení v zimě pro seniory. Předvolební manifest konzervativní strany počítal s tím, že příští vláda obojí zruší.

Kritici dohody se obávají ohrožení mírového procesu v Severním Irsku, protože dohoda mění mocenské poměry v rozhovorech mezi DUP a katolickou Sinn Féin o obnovení vládní spolupráce v Belfastu. Jejich koalice se v lednu rozpadla.

Kromě toho severoirští unionisté často zastávají některé sporné názory. Odmítají sňatky homosexuálů a jsou proti liberalizaci zákona o potratech. Někteří její politici také pochybují o klimatických změnách nebo dokonce o evoluční teorii.

„Chceme, abyste zůstali“

Mayová v pondělí ujistila občany EU žijící legálně ve Velké Británii, že v zemi budou moci zůstat i po odchodu země z Unie. V Británii nyní žijí asi tři miliony občanů z jiných zemí Evropské unie.

„Chci zcela ujistit lidi, že podle vládního návrhu nebude žádný občan EU, který nyní legálně žije ve Spojeném království, muset Británii (po brexitu) opustit. Chceme, abyste zůstali,“ prohlásila premiérka před britskými poslanci.

Lidé z členských zemí EU, kteří nebudou ke stanovenému datu splňovat podmínku pětiletého pobytu, by podle ní měli mít možnost zůstat pět let a poté požádat o postavení „usazené osoby“, tedy o dočasný pobyt, jehož podmínky nebyly zatím upřesněny.

Stanoveno dosud nebylo ani příslušné hraniční datum, o kterém se podle Mayové ještě bude jednat. Nemá to ale být dříve než 29. března 2017 a později než 29. března 2019, tedy mezi oficiálním spuštěním jednání o brexitu a jeho pravděpodobným ukončením.

Podle britských médií by nová pravidla v praxi mimo jiné patrně znamenala, že občané EU budou muset znovu absolvovat administrativní proces vyřizování pobytu, na jehož konci bude příslušný průkaz.

„Nedostatečné záruky“

Vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier na twitteru uvedl, že návrh britské vlády na zajištění práv občanů unie po brexitu je málo ambiciózní, nejasný a záruky jsou nedostatečné. Brusel podle něj chce pro občany EU stejná práva, jaká jim zajišťuje unijní legislativa. "Cíl EU ohledně práv občanů: stejná úroveň ochrany jako v právu EU. Je potřeba větších ambicí, jasnosti a záruk, než je v dnešní pozici Spojeného království," napsal Barnier.

Mayová také uvedla, že s Bruselem by ráda uzavřela reciproční dohodu, tedy že stejný přístup, který její vláda nabízí třem milionům občanů EU v Británii, očekává také od ostatních evropských zemí vůči asi milionu britských občanů žijících jinde v EU.

Prohlásila také, že britská vláda nedopustí dělení rodin. Příbuzní občanů EU, kteří do země přijedou ještě před brexitem, by podle Mayové měli mít možnost po pěti letech požádat o právo se v zemi usadit. Po odchodu Británie z unie budou podle ní pro příchod zahraničních členů rodiny platit podobná omezení jako pro Brity, pokud se Londýn s Bruselem nedohodnou jinak.

Nová pravidla ale podle Mayové nemají platit pro osoby odsouzené za závažné zločiny nebo pro recidivisty. Právě nemožnost vyhošťovat usvědčené zločince pocházející ze zemí EU britskou vládu dráždí delší dobu a stala se i jedním z argumentů zastánců brexitu v kampani před loňským referendem o budoucnosti Británie v evropském bloku.

Premiérka také zopakovala, že po brexitu by měly otázky práv evropských občanů v Británii řešit britské soudy. Ostatní země unie by ale chtěly vyjednat, aby takové případy nadále řešil unijní soud.

Mayová v parlamentu představila konkrétní podobu toho, jak hodlá po brexitu zajistit práva občanů zemí EU v Británii. Už minulý týden se svými plány seznámila své kolegy na summitu EU (více zde) . Šéf unijních summitů Donald Tusk ale tehdy řekl, že britský plán nenaplňuje unijní očekávání. Mayová k tomu v pondělí poznamenala, že k jejímu návrhu se jednotliví evropští státníci postavili vstřícně.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video