Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Británie bude klonovat lidská embrya

  18:16aktualizováno  18:16
První testy léčby Parkinsonovy nemoci pomocí buněk z naklonovaného lidského embrya by se mohly v Británii uskutečnit do tří let. Pokud testy potvrdí to, co u zvířat, mohly by se poznatky aplikovat v praxi během pěti až sedmi let. Testy umožňuje rozhodnutí britského parlamentu, který dal v úterý zelenou výzkumu klonovaného lidského embrya. Souhlas britské vlády však vyvolal i řadu kritických reakcí odpůrců této metody, kteří namítají, že to jednou povede až k výrobě značkových dětí.

V úterý dala britská Sněmovna lordů po sedmihodinové debatě většinou 120 hlasů souhlas k tomu, aby vědci mohli při svém výzkumu využít naklonovaných embryonálních buněk. Dolní komora parlamentu tento kontroverzní krok schválila už minulý měsíc.

Co nezmohla medicína, mohlo by zmoci klonování
Britským vědcům teď nic nebrání, aby mohli pracovat na nových, revolučních metodách výzkumu léčby degenerativních chorob, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza a další dosud nevyléčitelné nemoci.

Vědci do oplodněného vajíčka vpraví genetické vybavení z buňky nemocného dospělého člověka. Z vyvíjejícího se naklonovaného embrya potom získají takzvané kmenové buňky, které mají všeobecné použití. Může se z nich totiž vyvinout jakýkoli typ tkáně, podle toho, jaký chemický signál dostanou. Vědci je mohou naprogramovat tak, aby z nich vypěstovali přesně ten typ buněk, který je zapotřebí u nemocného nahradit.

Z kmenových buněk lze vypěstovat například nervovou tkáň, krevní, kožní, ale i mozkové buňky. Výhodou této metody je to, že by se překonaly dosavadní problémy transplantací, kdy tělo příjemce odmítá tkáň dárce jako cizí, i nedostatek orgánů vhodných k transplantaci.

Problémy běžné transplantace zmizí
Namísto toho se buňky embrya v počátečním stádiu použijí na vypěstování tkáně požadované pro transplantaci. Například u Parkinsonovy nemoci lékaři budou moci vyvinout neomezené zásoby nových mozkových buněk, aby opravili poškození mozku.

Navrhovaný výzkum však vyvolává řadu etických otázek. Pokud by se totiž naklonované embryonální buňky implantovaly náhradní matce, vyvinulo by se identické dvojče pacienta, což ovšem zůstává v Británii nadále zakázáno.

Výzkum má zpočátku využívat nadbytečná embrya, která zbyla při léčbě umělého oplodnění a která by stejně musela být zničena.  "Nejde o vytváření embryí pro výzkum. Jde o využití materiálu, kterým se pořád plýtvá. Není tady ani nejmenší možnost naklonovat lidí," ujišťoval v rozpravě lordy profesor Winston, který se specializuje na léčbu neplodnosti a je předsedou výboru pro vědu a technologii ve Sněmovně lordů.

Jiný významný vědec z Oxfordské univerzity profesor Colin Blakemore připomněl, že v raném stádiu vývoje je embryo malý chuchvalec buněk, bez mozku, nervové soustavy nebo srdce.

Etické otazníky: značkové děti?
Představitelé různých církví, včetně tibetského dalajlámy, jsou však zděšeni a poukazují na morální a etické problémy, které se v souvislosti s tím vynořují. Domnívají se, že zákon byl přijat příliš unáhleně, a prohlašují, že je to první krok k naklonování člověka, k vytváření takzvaných značkových dětí.

Sněmovna lordů proto podmínila svůj souhlas ustavením speciálního výboru, který bude výzkum přísně monitorovat. Zákon z roku 1990 povoloval používat lidská embrya pouze pro velice omezené výzkumné účely, například pro studium léčby neplodnosti, příčin potratů, antikoncepčních technik, vrozených nemocí a genetických abnormalit. Právě schválený zákon však povoluje, aby embrya v počátečním stádiu vývoje (maximálně do 14 dnů) bylo možno použít i pro širší výzkum.

Evropa klonování pro lékařské účely zakázala
Hlasování lordů je vítězstvím labouristické vlády Tonyho Blaira, který je velkým zastáncem této léčebné metody. Evropský parlament předtím vyzval Británii, aby výzkum kmenových buněk z lidského embrya pozastavila.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Kresba Empire State Building, kterou v 90. letech stvořil Donald Trump
Donald Trump, umělec. Prezidentovy malůvky se prodávají za statisíce

Jednoduchá kresba Empire State Building, kterou před lety černou fixou nakreslil Donald Trump, se ve čtvrtek v Los Angeles vydražila za 16 000 dolarů, tedy asi...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.