V úterý dala britská Sněmovna lordů po sedmihodinové debatě většinou 120 hlasů souhlas k tomu, aby vědci mohli při svém výzkumu využít naklonovaných embryonálních buněk. Dolní komora parlamentu tento kontroverzní krok schválila už minulý měsíc.
Co nezmohla medicína, mohlo by zmoci klonování
Britským vědcům teď nic nebrání, aby mohli pracovat na nových, revolučních metodách výzkumu léčby degenerativních chorob, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza a další dosud nevyléčitelné nemoci.
Vědci do oplodněného vajíčka vpraví genetické vybavení z buňky nemocného dospělého člověka. Z vyvíjejícího se naklonovaného embrya potom získají takzvané kmenové buňky, které mají všeobecné použití. Může se z nich totiž vyvinout jakýkoli typ tkáně, podle toho, jaký chemický signál dostanou. Vědci je mohou naprogramovat tak, aby z nich vypěstovali přesně ten typ buněk, který je zapotřebí u nemocného nahradit.
| Z kmenových buněk lze vypěstovat například nervovou tkáň, krevní, kožní, ale i mozkové buňky. Výhodou této metody je to, že by se překonaly dosavadní problémy transplantací, kdy tělo příjemce odmítá tkáň dárce jako cizí, i nedostatek orgánů vhodných k transplantaci. |
Problémy běžné transplantace zmizí
Namísto toho se buňky embrya v počátečním stádiu použijí na vypěstování tkáně požadované pro transplantaci. Například u Parkinsonovy nemoci lékaři budou moci vyvinout neomezené zásoby nových mozkových buněk, aby opravili poškození mozku.
Navrhovaný výzkum však vyvolává řadu etických otázek. Pokud by se totiž naklonované embryonální buňky implantovaly náhradní matce, vyvinulo by se identické dvojče pacienta, což ovšem zůstává v Británii nadále zakázáno.
Výzkum má zpočátku využívat nadbytečná embrya, která zbyla při léčbě umělého oplodnění a která by stejně musela být zničena. "Nejde o vytváření embryí pro výzkum. Jde o využití materiálu, kterým se pořád plýtvá. Není tady ani nejmenší možnost naklonovat lidí," ujišťoval v rozpravě lordy profesor Winston, který se specializuje na léčbu neplodnosti a je předsedou výboru pro vědu a technologii ve Sněmovně lordů.
Jiný významný vědec z Oxfordské univerzity profesor Colin Blakemore připomněl, že v raném stádiu vývoje je embryo malý chuchvalec buněk, bez mozku, nervové soustavy nebo srdce.
Etické otazníky: značkové děti?
Představitelé různých církví, včetně tibetského dalajlámy, jsou však zděšeni a poukazují na morální a etické problémy, které se v souvislosti s tím vynořují. Domnívají se, že zákon byl přijat příliš unáhleně, a prohlašují, že je to první krok k naklonování člověka, k vytváření takzvaných značkových dětí.
Sněmovna lordů proto podmínila svůj souhlas ustavením speciálního výboru, který bude výzkum přísně monitorovat. Zákon z roku 1990 povoloval používat lidská embrya pouze pro velice omezené výzkumné účely, například pro studium léčby neplodnosti, příčin potratů, antikoncepčních technik, vrozených nemocí a genetických abnormalit. Právě schválený zákon však povoluje, aby embrya v počátečním stádiu vývoje (maximálně do 14 dnů) bylo možno použít i pro širší výzkum.
Evropa klonování pro lékařské účely zakázala
Hlasování lordů je vítězstvím labouristické vlády Tonyho Blaira, který je velkým zastáncem této léčebné metody. Evropský parlament předtím vyzval Británii, aby výzkum kmenových buněk z lidského embrya pozastavila.
