Abú Katada po propuštění z vězení (13. listopadu 2012)

Abú Katada po propuštění z vězení (13. listopadu 2012) | foto: Reuters

Britové se ho nemohou zbavit. Radikální klerik navíc žádá lepší bydlení

  • 36
Už více než deset let si s ním Britové nevědí rady. Už sedm let se ho snaží poslat zpět do vlasti. K tomu všemu teď zaplatí ročně miliony liber za to, aby vůbec věděli, kde radikální duchovní abú Katada vůbec je. A zřejmě ho přestěhují za peníze daňových poplatníků i do lepšího, nebo alespoň pryč od novinářů.

Radikální muslimský klerik abú Katada se může radovat. Tento týden vyhrál odvolání proti deportaci do Jordánska a posléze ho pustili z vazby. Palestinsko-jordánský duchovní nyní navíc žádá, aby ho Britové přestěhovali z londýnského domu, kde jeho rodina nepobývá ještě ani rok.

Proč, to zatím není jasné. Buď chce větší prostory pro svou rodinu, nebo mu vadí zájem médií, napsal list The Daily Telegraph na svém webu. V každém případě to zřejmě opět zaplatí daňoví poplatníci. A náklady na nechtěného hlasatele zášti, po kterém naopak prahne kvůli obviněním z terorismu Jordánsko, nejsou nízké.

Ročně teď přijde Brity na 5 milionů liber, což je v přepočtu skoro 160 milionů korun. A to se bavíme jen o bezpečnostních opatřeních. Spojené království ho totiž považuje za hrozbu a nehodlá ho ani na minutu ztratit z očí. Přehled o jeho pohybu bude mít i díky elektronickému identifikačnímu náramku.

Kromě toho na něj bude dohlížet asi šest desítek agentů ze Scotland Yardu, zpravodajské služby MI5 a soukromé bezpečnostní agentury. Katada, kterého jednou jeden španělský soudce označil za evropskou pravou ruku Usámy bin Ládina, sice v úterý putoval z vězení, zároveň je však jeho pohyb omezen.

Denně může na čerstvých vzduch mezi osmou hodinou ráno a čtvrtou odpolední. Zároveň nesmí na internet a setkávat se s jistými osobami. Hosté v jeho domě musí být schváleni britským ministerstvem vnitra a jeho telefon bude nepřetržitě monitorován.

K tomu všemu si teď Katada usmyslel, že už nechce bydlet s manželkou a dětmi v domě na severozápadě Londýna, jehož hodnota se pohybuje kolem 400 tisíc liber (v přepočtu 12,7 milionů korun). V únoru mu ho poskytla britská vláda a jehož nájem údajně platí daňoví poplatníci. Zprávy o jeho stěhování okamžitě vyvolaly úlevu v ulici, kde žije.

Nikdy ho neobvinili

Britská vláda má kvůli němu však těžkou hlavu stále. Ministerský předseda David Cameron se už dokonce nechal slyšet, že už má případu Katady po krk. "Jsem už opravdu otrávený faktem, že je tento muž v naší zemi stále na svobodě. Nemá právo tady být, věříme, že je hrozbou naší zemi (...) Je to extrémně frustrující a sdílím s obyvateli Británie pocit marnosti z celé situace, ve které jsme se ocitli," prohlásil před pár dny David Cameron.

Jednapadesátiletý Katada, vlastním jménem Omar Osman, přicestoval do Velké Británie už v roce 1993, od té doby stihnul například podpořit zabíjení odpadlíků z islámu v Alžírsku, zabíjení židů i sebevražedné útoky. V roce 1999 ho Jordánci v nepřítomnosti odsoudili na doživotí za podíl na plánech zabíjet americké a izraelské turisty v zemi během oslav milénia.

Poprvé byl zatčen v roce 2001 a od té doby si s ním Britové nevědí rady. Považují ho za hrozbu, nikdy ho ale z ničeho neobvinili. Tvrdí například, že radil militantním islamistům a získával peníze pro teroristické útoky. Jenže ho ne a ne vyhostit. Popsat soudní tahanice mezi Katadou a Británií by vydalo na knihu. Svého času se do nich zapojil i Evropský soud pro lidská práva, který deportaci abú Katady do Jordánska zablokoval kvůli obavám, že tam duchovnímu hrozí mučení.

Naposledy tento týden snahy Londýna zablokovala Odvolací komise imigrační služby (SIAC), když se usnesla, že nemůže být vydán do Jordánska, protože by mu tam nebyl zaručen spravedlivý nový proces. Pak ho z vazební věznice propustili na kauci. Nebylo to prvně, na svobodu vyšel letos už jednou, na začátku roku. Pak ale skončil znovu za mřížemi.

Ministerstvo vnitra se hodlá proti rozhodnutí komise odvolat, a dá se tak čekat, že právní bitva se povleče ještě dlouho a bude stát také hodně peněz. Experti odhadují, že se případ potáhne ještě roky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue