Březina, který na jaře roku 2000 vystřídal na postu ministra "bez ministerstva" Jaroslava Baštu, měl ve vládě na starosti několik oblastí. Drogovou problematiku, zdravotně postižené, nadace a informační technologie.
Na "ministerstvo" si přinesl také funkci šéfa Úřadu vlády. V této pozici považuje za největší úspěch to, že vláda zrekonstruovala svojí zasedací místnost za téměř šest milionů korun. Za jeho působení se však také zvednul počet zaměstnanců úřadu o celou stovku.
"Přibylo nám kompetencí," vysvětluje nárůst svých podřízených šéf úřadu. Může být jistě spokojen i s tím, že zatímco ješťe v roce 1998 měla Strakova akademie rozpočet 243 milionů korun, letos už to je 407 milionů. Sám Březina říká, že ze všech jemu svěřených resortů je mu nejbližší oblast informačních technologií.
Za svůj největší úspěch považuje, že vláda schválila dokument s názvem Státní informační politika. Tedy dokument, který určuje, jakým směrem se bude nadále ubírat stát ve vztahu k informačním technologiím.
"Přijetí tohoto dokumentu určitě patří k jeho zásluhám," říká poslanec Unie Svobody Vladimír Mlynář. "Činy ale potom bohužel nenásledovaly," dodává. Březina tvrdí, že se na základě tohoto dokumentu například podařilo prosadit zavedení internetu do většiny veřejných knihoven - tedy do více než sedmdesáti procent.
Opoziční poslanec však oponuje, že jde z jeho strany o chlubení cizím peřím. Právě internet do knihoven se totiž hradil z rozpočtu ministerstva kultury a většinou šlo o iniciativu samotných knihoven. "Navíc vládní návrh rozpočtu na letošní rok vůbec s penězi za internet do knihoven nepočítal a musela se tam udělat změna na základě opozičního návrhu," dodává Mlynář.
Jako mnohem větší problém Březinova působení v oblasti "IT" však Mlynář vidí to, že dodnes není schválen zákon se složitým názvem - zákon o registrech. "Ten má určit pravidla, jakým spolu budou komunikovat jednotlivé úřady a ministerstva. Například registr obyvatel, registry ministerstva financí a sociálních věcí," tvrdí Mlynář. "Dnes o sobě musí občan dávat informace státu hned několikrát, protože stát si neumí sáhnout do této jediné databáze," dodává.
Mimo jiné také kvůli tomuto zákonu - který tedy není dodnes schválen - Březina prosadil přidělení zakázky na propojení úřadů veřejné správy telekomunikační infrastrukturou Českého Telecomu. Stalo se tak v březnu roku 2001, ale hlavně bez výběrového řízení.
Další oblastí, která spadala do Březinových pravomocí, byly drogy. "Povedlo se dosáhnout české protidrogové legislativy s EU," komentuje své úspěchy ministr Březina.
"Zákony se za jeho působení výrazně zhoršily - to je ten známý návrh s držením drogy v množstvím větší než menším," říká psycholog Ivan Douda z nadace Drop In. "To sice byla poslanecká iniciativa, ale on se té druhé strany nezastal." Jinak si ale Douda na Březinu stěžovat nemůže. "Ne že by udělal něco, co by bylo potřeba udělat, neudělal ani nic, co by bylo vyloženě ke škodě. Nebyl tedy ani horší, ani lepší. Dokonce jednou byl s námi v Drop Inu, trpělivě nás vyslechl, ale rozhodně to nebyl ten pracovitý ministr, který by se vzal za věc," dodává Douda.
Podobný pohled na Březinu jako Douda má asi také současný předseda Vladimír Špidla. Březina, který se dostal do Strakovy akademie spolu s Milošem Zemanem, s ním také asi odejde. Na jednom z posledních mítinků ČSSD na severní Moravě se totiž Špidla nechal slyšet, že v jeho vládě nikdy Březina ministrem nebude.
