Právě před dvěma měsíci se konalo referendum, v němž se britská veřejnost většinou 52 procent hlasů vyslovila pro odchod země z Evropské unie. Prvotní rozruch z překvapivého výsledku, zklamání jedné strany a nadšení druhé, ale postupně opadly a život na ostrovech se vrátil do zaběhnutých kolejí, píše britský list The Guardian.
Britská volbaJOHNSON: Lídr brexitu se stal ministrem zahraničí TORYOVÉ: Británie bude mít premiérku MAYOVÁ: BritániI vede železná Theresa, ministryně v bláznivých botách TRIDENT: Britové rozhodli o obnově jaderného odstrašení FARAGE: Šéf euroskeptiků končí GIBRALTAR: Odráží španělské námluvy VOLIČI BREXITU: Nadávají nám do rasistů |
Šéfka konzervativní vlády Theresa Mayová od té doby ujišťuje zastánce vystoupení z Unie o nevyhnutelnosti odchodu rozhodnými slovy „brexit znamená brexit“. Co to vlastně znamená, není však stále zřejmé.
Dlouhý a drahý proces
Jedním z prvních opatření nové premiérky bylo založení dvou úřadů, jež mají na rozluku s evropskými partnery dohlédnout. Ministerstvo pro odchod z Evropské unie a ministerstvo mezinárodního obchodu však stále nejsou v plném provozu.
Rozjezd nových institucí však brzdí tahanice o pravomoci s ministerstvem zahraničí, které vede Boris Johnson, dřívější tvář kampaně za odchod z Unie. Úřady mají navíc potíže se sháněním zkušených zaměstnanců, kteří by mohli proces vystoupení zvládnout. Potřeba sehnat v krátkém čase stovky patřičně vyškolených zaměstnanců nutí ministerstva hledat zkušené odborníky v soukromém sektoru.
Deník The Guardian napsal, že se ministerstvo pro odchod údajně ani nestačilo nastěhovat do vlastní budovy a jednání o podmínkách brexitu tak probíhala v kavárně v centru Londýna. Proti tomu se však rezort ohradil, úředníci prý kanceláře mají a u kávy ve Starbucks neprobíhají žádné oficiální schůzky.
Podtrženo, sečteno: skeptické analýzy nyní předpovídají, že dokončení brexitu může trvat až deset let a zaměstnat deset tisíc lidí napříč státní správou. Konečné náklady by se mohly blížit pěti miliardám liber (více než 150 miliard korun).
Brexit se odkládá
Britská vláda se zatím nedohodla ani na základních otázkách, jakými jsou termín oficiálního vystoupení a podoba následného vztahu Británie s Evropskou unií. Stoupenci takzvaného tvrdého brexitu začínají ztrácet trpělivost s váhavým přístupem Mayové a požadují okamžitou akci. Vláda by podle nich měla co nejdřív aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy a spustit tak dvouletý proces odcházení, během kterého by se vyjednávaly konkrétní podmínky.
V baštách stoupenců brexitu přibývá útoků proti cizincům |
Mayová zaujímá mírnější postoj. Chce nejprve vytyčit směr, jímž se má země dále ubírat, a vyjednat podmínky s evropskými institucemi, než přistoupí k závazným krokům. Že protokol o vystoupení nespustí před koncem roku, prohlásila při setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v červenci.
Zatímco někteří experti předpovídají aktivaci článku 50 březnový termín, skeptici soudí, že přípravná jednání potrvají déle a že vláda bude s nastartováním procesu čekat na výsledky blížících se francouzských a německých voleb. Dvouletá lhůta pro vystoupení členského státu z Unie by tak začala na sklonku příštího roku a neskončila by před evropskými volbami v roce 2019, což považují za nežádoucí jak zastánci brexitu, tak evropští politici.
Norsko, nebo Kanada
Kromě termínu odchodu je hlavní otázkou ekonomický vztah s Unií po skončení dvouletého procesu. Evropští lídři opakovaně upozorňují, že účast třetích zemí na jednotném trhu je podmíněna volným pohybem osob, přijetím unijních předpisů a přispíváním do společného rozpočtu.
Pokud by se Británie dohodla na členství v Evropském hospodářském prostoru po vzoru Norska, Islandu a Lichtenštejnska, výrazně by zjednodušila vystoupení z Unie. Jednotný trh navíc podle ekonomů představuje zhruba čtyři procenta britského HDP. Pro řadu voličů brexitu jsou však podmínky kladené Unií nepřijatelné.
Alternativu představuje speciální dohoda o přístupu k jednotnému trhu, jakou nedávno uzavřela s Evropskou unií Kanada. Její vyjednání by však podle odhadů zabralo delší dobu a tvrději postihlo britskou ekonomiku. Zprávy z poslední doby naznačují, že vláda preferuje řešení vztahu zvláštní dohodou mimo jednotný trh (o možných variantách čtěte více zde).
Ať už se kabinet Mayové vydá jakoukoli cestou, zdá se, že brexit se prozatím - k nelibosti skalních odpůrců Unie - odkládá.
