Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve vězení trpím, lamentuje Breivik. Chce větší kapesné a Playstation 3

  18:15aktualizováno  18:15
Anders Behring Breivik si chce hladovkou vymoci zlepšení podmínek ve vězení, které se podle něj podobají mučení. Strůjce teroristických útoků v Oslu, chce mít víc možností, jak trávit volný čas. Touží zejména po herní konzoli Playstation 3.

Anders Behring Breivik po příchodu k soudu, kde si vyslechl rozsudek. Po jeho stranách jsou jeho obhájci (24. srpna 2012) | foto: Reuters

Podle agentury AFP Breivik hrozil hladovkou ve dvou dopisech - první z nich poslal v listopadu vězeňské správě a vyjmenovává v něm dvanáct požadavků, kterými odkazuje na údajné evropské předpisy a základní práva, jako je možnost procházek. Ve druhém dopise z 29. ledna extremista svou hrozbu zopakoval. 

Teror v Norsku

Breivik 22. července 2011 spáchal teroristické útoky v oblasti metropole Osla. Nejdřív pumový atentát před vládními úřady v centru norské metropole usmrtil osm lidí. Poté Breivik střílel do účastníků letního tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utøya nedaleko hlavního města. Zemřelo 68 osob, většina ve věku 14 až 20 let. Jeden člověk podlehl zraněním o několik dní později v nemocnici. K trestu 21 let vězení, jenž může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti, byl Breivik odsouzen v srpnu roku 2012.

Nejznámější norský vězeň je od roku 2011 držen v izolaci od ostatních odsouzených. Tvrdí, že jeho chování je příkladné a že by měl mít vzhledem k přísnému režimu širší "nabídku aktivit" ve srovnání s ostatními vězni. Breivik požaduje především nahrazení herní konzole Playstation 2 modernější Playstation 3, která by umožňovala hrát hry pro dospělé, které si sám vybere. 

"Jiní vězni mají přístup k hrám pro dospělé, zatímco já mám právo jen na méně zajímavé hry pro děti," stěžuje si pětatřicetiletý Breivik. Jako příklad uvádí hru Rayman Revolution, která je prý určena dětem od tří let. Rád by také nahradil svou kancelářskou židli pohovkou nebo křeslem. 

Přivedli jste mě do pekla

Breivik požaduje také zdvojnásobení svého týdenního kapesného, které nyní činí 300 norských korun (přes 980 českých). Velkou část peněz mu prý spolkne intenzivní korespondence. Breivikovi se také nelíbí, že jeho dopisy vězeňské orgány pečlivě kontrolují a filtrují, což korespondenci výrazně zpomaluje.

Mezi další jeho požadavky patří ukončení téměř každodenních tělesných prohlídek v jedné ze dvou věznic, v nichž si odpykává svůj 21letý trest, přístup k osobnímu počítači místo k psacímu stroji a rozšíření možností procházek a kontaktu s okolním světem. 

Fotogalerie

"Přivedli jste mě do pekla... a já to nedokážu přežívat dlouho. Zabíjíte mě," napsal vězeňským orgánům, jimž pohrozil hladovkou.

Skončím, až se mnou přestanou jednat jako se zvířetem

"Pokud zemřu, všichni extremisté a pravicoví radikálové evropského světa budou přesně vědět, kteří lidé mě umučili k smrti," varoval Breivik. To by podle něj mohlo mít "pro některé jedince" důsledky nejen krátkodobě, ale také poté, co bude v Norsku opět nastolen fašistický režim, což prý očekává v horizontu 13 až 40 let.

Breivik podle AFP koncem ledna několika redakcím rozeslal dopis, v němž konstatuje, že podmínky ve vězení se příliš nelepší, a hladovka se tak zdá být jedním z mála řešení. Dosud k ní ale nepřistoupil.

"Hladovku neukončím, dokud se mnou ministr spravedlnosti (Anders) Anundsen a ředitelka KDI (norské vězeňské správy) Marianne Vollanová nepřestanou zacházet hůř než se zvířetem," napsal Breivik.

Podívejte se, jak si Breivik vylechl rozsudek:

Autoři: ,


Témata: Vězni, Věznice




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.