Atentátník Anders Behring Breivik na archivním snímku z roku 2009, který

Atentátník Anders Behring Breivik na archivním snímku z roku 2009, který zveřejnila norská policie | foto: AP

Breivik vraždil nepříčetný a nepatří do vězení, oznámili psychiatři

  • 1117
Norští psychiatři předali soudu zprávu o duševním zdraví Anderse Breivika. Muž, který v červenci povraždil 77 lidí, má podle nich paranoidní schizofrenii. Dokument určí, zda bude atentátník trestně odpovědný. Podle lékařů do vězení nepatří.

Pokud se se zprávou ztotožní i soud, samozvaný bojovník proti islámu nepůjde za mříže, ale do psychiatrické léčebny. "Závěry soudních znalců zní, že Anders Behring Breivik byl nepříčetný,“ oznámil státní zástupce Svein Holden na tiskové konferenci. Breivik byl prý po většinu vražedného řádění v psychotickém stavu.

Psychiatři zjistili, že osobnost útočníka vykazovala v době atentátů i při následném pozorování duševní poruchy. "Ani trochu jsme nepochybovali. Nyní je na soudu, aby rozhodl," citoval už dříve norský deník Verdens Gang psychiatra Torgeira Husbyho, který ráno zprávu odevzdal soudu.

Breivik vinu necítí

Breivik přiznal, že postřílel 69 lidí na ostrově Utöya, kde se konal letní tábor mladých sociálních demokratů, a krátce před tím nastražil bombu v automobilu poblíž vládních úřadů v centru norské metropole, jejíž exploze si vyžádala osm životů. Obvinění z terorismu nicméně Breivik odmítá a vinu necítí. Tvrdí, že jeho činy byly "nutné" pro záchranu Norska a Evropy před "hrozbou" muslimů a multikulturalismu.

Experti míní, že Breivik žije ve světě svých představ, které ovládají veškeré jeho myšlenky a činy. "Dospěli k závěru, že u Anderse Behringa Breivika se během dlouhé doby vyvinula paranoidní schizofrenie, která ho změnila a utvořila z něj člověka, kterým je dnes," prohlásil před novináři Holden.

Breivik byl prý zcela ovládán bizarními a megalomanskými představami. "Na jejich základě může podle vlastního mínění rozhodovat o tom, kdo smí žít a kdo musí zemřít," uvedl státní zástupce.

Závěry komise psychiatrů nejsou pro soud závazné. Jsou ale pokládány za důležité vodítko pro proces, který má začít v dubnu. Soud může Breivika poslat na neomezenou dobu do psychiatrické léčebny. Samozvaný velitel norského protikomunistického odporu by tam vždy po třech letech podstoupil nové psychiatrické vyšetření, na jehož základě by se posuzovalo případné propouštění.

Do vězení by ho soud mohl poslat nanejvýš na 21 let, což je v Norsku maximální trest pro vrahy. Sám Breivik o sobě prohlašuje, že je duševně zcela zdráv, a předem vyjádřil obavy, že zpráva bude "vraždou jeho osobnosti".

Média spekulují o zneužívání v dětství

Text o 243 stranách se zakládá na třinácti rozhovorech s obviněným a videozáznamech jeho policejních výslechů. Obsahuje zpráva také hloubkovou studii dětství a dospívání obviněného a další skutečnosti, které mohly Breivika k jeho činům dovést.

Podle televize NRK se ve zprávě píše, že Breivik byl v dětství vystaven útokům sexuálního charakteru. Ke zprávě se ještě vyjádří norský výbor soudních znalců, který si může vyžádat doplňující informace.

Psychiatr Torgeir Husby řekl, že Breivik s psychiatry spolupracoval. Původně však norské lékaře odmítal a chtěl, aby ho posuzoval expert japonský, který je podle něj spíš schopen pochopit smysl jeho činů.

Ve svém manifestu vykazoval Breivik fascinaci Japonskem a Koreou a jejich samurajským pojetím cti. Nakonec ale obviněný souhlasil s tím, aby ho vyšetřil norský psychiatr Husby a jeho kolegyně Synne Sörheimová, kteří s Breivikem hovořili celkem 36 hodin.

Mozek si Breivik vyšetřit nenechal

Psychiatři si kromě rozhovorů s Breivikem přáli také vyšetřit mozek obviněného metodou magnetické rezonance, která může odhalit eventuální poškození tohoto orgánu, kupříkladu nádor. Breivik to ale odmítl.

V listopadu se konalo první veřejné soudní stání s Breivikem, kde se obviněný setkal tváří v tvář s rodinami obětí, přeživšími útoků a novináři. Soudu řekl, že je "vojenský velitel norského hnutí odporu a člen templářských rytířů v Norsku". Poté mu soudce vzal slovo.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video