Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Čtvrtek 23. října 2014. Teodor, Theodor

Breivik se poprvé nechal vyfotit. Žádal propuštění a válečný kříž

  13:36,  aktualizováno  16:05
Norský atentátník Anders Behring Breivik stanul naposledy před soudem, jenž rozhodoval o prodloužení jeho vazby. Radikál marně žádal o okamžité propuštění. Bylo to vůbec poprvé, co ho mohli novináři v soudní síni fotit. Zachytili tak, jak najednou napřáhl ruce s želízky. Jeho obhájce označil gesto za pozdrav pravicových extremistů.

Minulá stání, která rozhodovala o prodlužování vazby, se konala za zavřenými dveřmi. Jen jedno bylo veřejné, ale novináři ani na něm nesměli Anderse Behringa Breivika fotit či natáčet. Tentokrát to bylo prvně, kdy mohli před slyšením pořídit jeho snímky a televizní záběry. Dovolil to on sám, uvedla AP.

Kamery a objektivy fotoaparátů zachytily dvaatřicetiletého Breivika v tmavém obleku a s želízky na rukou. Po příchodu do soudní síně nejprve jeden ze strážců cosi u Breivika zkontroloval. Radikál pak najednou napřáhl obě ruce (spojené želízky), pravou měl přitom výše a zaťatou v pěst. Jeho obhájce Geir Lippestad později uvedl, že to byl "jakýsi pozdrav pravicových extremistů". 

Načež Breivik přešel k lavici obžalovaných, posadil se a vytáhl z kapsy saka papír, zřejmě s poznámkami k slyšení. Celou dobu přitom mlčel a místy se usmíval. Když pak četl z předem připravených poznámek, soudu sdělil, že masakr z 22. července 2011 byl preventivním útokem proti vlastizrádcům, kteří dle něj podporují imigraci, aby umožnili islámskou kolonizaci Norska.

Soud mu vazbu prodloužil

Stejně jako u předchozích slyšení se i tentokrát k útokům přiznal, ale opět odmítl trestní odpovědnost. Zpochybnil také autoritu soudu. Pak požádal o okamžité propuštění z vazby a soudci řekl, že by za nejhorší útok v mírových dějinách Norska měl dostat vyznamenání válečný kříž. "Nesouhlasím s uvězněním. Žádám, abych byl okamžitě propuštěn," prohlásil.

Fotogalerie

Soud mu ale dle očekávání vazbu prodloužil, a to až do 16. dubna, kdy s ním začne proces.

Breivikovo vystoupení před soudem nevěřícně sledovala asi stovka přeživších a příbuzných obětí masakru. "Není dobře, že mohl říct, co chtěl. Iritovalo mě to," svěřil se později norským médiím šestnáctiletý Amel Baltic, který přežil střelbu na Utoye. Další pak vyjádřili znepokojení, že Breivik využije soudní líčení, aby přitáhl pozornost ke svým extremistickým názorům.

Jeho obhájce Geir Lippestad poznamenval, že pondělní stání předznamenalo to, co bude následovat u procesu. "Je to příprava na proces. Velká část tohoto případu je o jeho osobnosti," pronesl Lippestad.

Breivik tvrdí, že je vůdce jakési militantní organizace užívající jména templářských rytířů, která chce svrhnout evropské vlády a nahradit je nacionalistickými režimy, které deportují muslimské imigranty. Policie tvrdí, že žádné stopy o existenci takovéhoto sdružení dosud nenašla a Breivik vraždil sám.

Je, nebo není způsobilý stanout před soudem?

Norsko šokoval chladnokrevný masakr loni v červenci - nejprve explodovala nálož umístěná v centru Osla a pak umírali mladí lidé na ostrově Utoya. Breivik tam střílel do účastníků levicového mládežnického tábora. Celkem zabil 77 lidí (vše o teroru, který otřásl Norskem, čtěte zde).

Pondělní soudní stání bylo poslední, jež rozhodovalo o Breivikově vazbě. Norský pravicový radikál příště stane už před soudem, který bude rozhodovat o jeho vině, nevině a výši trestu za loňský masakr.

Otázka ale je, zda ho soud bude moci za mříže poslat. Úřady si totiž nechaly  zpracovat psychiatrickou expertizu a dvojice odborníků v ní došla k závěru, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií, a byl tudíž i v době činu nepříčetný. V tom případě by nemohl být trestně odpovědný.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.