(ilustrační foto)

(ilustrační foto) | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Brdy oplakaly stovky milionů za radar, vláda se k Topolánkovu slibu nemá

  • 707
Nejen americký radar, ale i většina plánovaných investic zůstala v Brdech pouze na papíře. Ze stovek milionů korun, které vláda v roce 2007 slíbila regionu při jednání o americké základně, dorazil jen zlomek. Současný kabinet sice netvrdí, že Brdy peníze nedostanou, zároveň se ale nechystá závazek splnit.

Ministerstvo financí se věcí přestalo zabývat loni v létě, kdy připravilo podklady pro vládu. Brdské obce se díky nim měly přiblížit ke slíbeným dotacím, ale k jejich projednání nedošlo.

"Úřad vlády pana premiéra Nečase rozhodl, že tehdejší řešení problematiky již pozbylo na aktuálnosti a dále se s ním nebude zabývat," říká mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.

Na Úřadě vlády se zatím nic nechystá a jeho mluvčí Jan Osúch přehazuje záležitost na ministra zemědělství Ivana Fuksu. "Měl by mít informace, zda se nějaký materiál připravuje," říká Osúch.

Fuksa totiž ještě ve funkci náměstka ministra financí vedl Komisi pro rozvoj Brdska, která od října 2007 do května 2009 koordinovala rozdělení peněz. Ministr zemědělství ale iDNES.cz řekl, že o prostředcích pro Brdy nerozhoduje od okamžiku, kdy skončil na ministerstvu financí.

Podle něj by se vláda měla touto záležitostí zabývat, protože region je znevýhodněný blízkostí vojenského prostoru. "Navíc by bylo férové a gentlemanské slovo dodržet, protože je standardní, že jedna vláda přebírá závazky jiné vlády," míní Fuksa. Věc by si prý měl vzít na starost Úřad vlády nebo ministerstvo financí. Ani jeden z úřadů to ale nemá v plánu.

Premiér Petr Nečas loni v září při interpelacích poslanců uvedl, že kdyby nepadla Topolánkova vláda, její závazky vůči brdským obcím by byly splněné. V letech 2009 a 2010 podle něj dostaly přednost obce postižené povodněmi. Zda jeho vláda peníze pro Brdy uvolní, neřekl.

Starostové s dalšími penězi nepočítají

Speciální dotaci pro zanedbávaný region slíbila v roce 2007 tehdejší vláda Mirka Topolánka. Peníze měly do 22 obcí v okolí plánovaného radaru dorazit bez ohledu na to, zda se stavba uskuteční.

Peníze pro Brdy

září 2007 - Vláda na svém výjezdním zasedání v Brdech slíbila místním obcím kvůli blízkému radaru peníze na rozvoj regionu

říjen 2007 - První zasedání Komise pro rozvoj Brdska, její předseda Ivan Fuksa hovoří o částce 1,2 miliardy

únor 2008 - Vláda schválila seznam projektů, na které pošle peníze

srpen 2008 - Do Brd doráží zhruba 13 milionů

březen 2009 - Pád Topolánkovy vlády

září 2009 - USA oznámily, že radar v Česku nebude

prosinec 2009 - Ministerstvo financí uvolňuje pro brdské obce 35 milionů

Obce rozpracovaly projekty na stavbu kanalizací, vodovodů, čistíren odpadních vod či opravy škol a chodníků. Slíbené finance však od státu nepřišly a obcím hrozilo kvůli započatým investicím zadlužení.

Topolánkova vláda poslala v srpnu 2008 jen 13 milionů, dalších 35 milionů přidal v prosinci 2009 kabinet Jana Fischera. Z nich se uhradily nejakutnější projekty. Některým malým obcím pomohly i Plzeňský a Středočeský kraj.

S dalšími penězi od vlády starostové brdských obcí momentálně ani nepočítají. "Teď to vidíme naprosto nulově, ale doufejme, že třeba za dva roky, až se hospodářství zmátoří, by mohla diskuse pokračovat," říká starosta Rožmitálu pod Třemšínem a někdejší člen Komise pro rozvoj Brdska Josef Vondrášek.

"Obce mají na peníze právo. Usnesení vlády platí dál, ale bohužel se k tomu nechce nikdo znát," říká náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro regionální rozvoj Ivo Grüner z ČSSD.

Vláda sice v roce 2007 operovala s částkou kolem 1,25 miliardy, ale ve skutečnosti měla do Brd poslat jen 200 až 250 milionů. Zbytek by obce získaly především z evropských fondů.

Při žádání o peníze je však čekaly stejné podmínky jako ostatní. "Nikdo nedovedl vymyslet, jak bychom mohli být zvýhodněni," říká starosta Vondrášek. Plány na zřízení speciálního dotačního programu pro brdské obce se neuskutečnily.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video