Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brazílie hlasuje o odvolání prezidentky. Je to puč, tvrdí Rousseffová

  6:21aktualizováno  16:13
Brazilští senátoři zahájili zasedání, na němž zřejmě v noci na čtvrtek dočasně sesadí prezidentku Dilmu Rousseffovou. Ta snahy o své odvolání označila za státní převrat bez armády a bajonetů. Zapřisáhla se, že proti těmto snahám bude „vší silou a všemi zákonnými prostředky“ bojovat.

První ženu v čele největší latinskoamerické země však nejspíš nezachrání ani nejvyšší soud, který v úterý generální prokurátor požádal o zastavení procesu odvolání hlavy státu. Podle průzkumu velkých brazilských deníků je pro ústavní žalobu přibližně 50 z 81 senátorů, což je dost na to, aby byla Rousseffová dočasně odvolána.

Také většina obyvatel si podle průzkumů přeje předčasný konec prezidentčina druhého mandátu, v úterý se ale konaly po celé zemi demonstrace na podporu Rousseffové. Ve 14 z 27 států Brazílie zablokovali protestující řadu silnic a pálili pneumatiky. Podle organizátorů protestů, mezi nimiž je i největší odborové hnutí v zemi, nemá hlasování o sesazení legální základ a jde o puč.

Rousseffová, která stojí v čele Brazílie od ledna 2011, čelí obvinění, že před minulými volbami z roku 2014 manipulovala s výsledky státního rozpočtu, aby zamaskovala rostoucí schodek. Rousseffová vinu popírá. Z téhož důvodu hrozí sesazení i viceprezidentovi Michelu Temerovi, který by měl prezidentku v čele země dočasně nahradit.

Pokud se pro proces sesazení prezidentky, schválený v dubnu poslanci, vysloví prostá většina senátorů, bude od čtvrtka Rousseffová dočasně zbavena úřadu. Pak budou senátoři ve 180denní lhůtě hlasovat pod vedením předsedy nejvyššího soudu o oprávněnosti ústavní žaloby vůči Rousseffové. Pokud ji schválí dvě třetiny senátorů, bude Rousseffová definitivně zbavena úřadu i možnosti ucházet se o volenou funkci po dobu osmi let.

Fotogalerie

Proces sesazení osmašedesátileté levicové prezidentky iniciovali v prosinci její odpůrci, za jejichž vůdce bývá považován Eduardo Cunha. Ten stál do minulého týdne v čele dolní komory parlamentu, než ho nejvyšší soud dočasně zbavil funkce kvůli obvinění z maření vyšetřování korupce, které je proti němu vedeno, a zastrašovaní poslanců.

Celý proces nabral obrátky koncem března, kdy oznámila odchod z koalice Strana brazilského demokratického hnutí (PMDB), kterou vede viceprezident Temer a která byl hlavním koaličním partnerem Strany pracujících (PT) prezidentky Rousseffové.

Ta v úterý večer vystoupila před svými příznivci s emotivním projejvem, ve kterém se ostře opřela do svých politických protivníků. „Tito lidé se nedokážou nechat zvolit do prezidentského úřadu, a tak používají proces sesazení jako nepřímé volby, z nichž byl lid vyloučen,“ prohlásila. „Posledním dnem mého mandátu je 31. prosinec 2018,“ dodala levicová politička.

Rousseffová popírá, že by spáchala jakýkoliv zločin, a argumentuje, že s rozpočtem podobně kouzlili i její předchůdci. Podle průzkumů si její odchod přejí tři pětiny Brazilců. Vládu levicové Strany pracujících, která je u moci od roku 2003, také postihl obří skandál okolo úplatků za zakázky státní ropné společnosti Petrobras. Vyšetřovány jsou desítky politiků z vládních i opozičních stran, řada podnikatelů již byla odsouzena.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.