Elisabeth Breiviková žije v Los Angeles a norští vyšetřovatelé za ní o víkendu odjeli, aby jim poskytla více informací. Nesvědčila ale prvně. Američtí federální agenti ji vyslechli už v červenci, několik týdnů po masakru, který má na svědomí její nevlastní bratr.
"Byla nám schopna poskytnout důležité kousky do skládačky. Nechceme prozrazovat detaily toho svědectví, ale přineslo dobrý výsledek, který se bude hodit u soudu," prohlásil v neděli po vyslechnutí Breivikové prokurátor Pål-Fredrik Hjort Kraby.
Zatím je tedy známo, že Elisabeth Breiviková před bratrovým podivným chováním varovala v e-mailu už před dvěma lety jeho matku. Byl prý posedlý počítačovými hrami a prakticky neopouštěl matčin domov, uvedl server telegraph.co.uk.
Sestra a matka zostudily rodinu, psal Breivik v manifestu
Připomněl také, že ačkoliv si byl Breivik kdysi s nevlastní sestrou blízký, zároveň ji dával jako příklad úpadku lidské rasy. "Má nevlastní sestra Elisabeth měla chlamydii poté, co měla více než čtyřicet sexuálních partnerů," píše ve svém mnohosetstránkovém manifestu, který zveřejnil jen několik hodin před útokem.
Odsuzuje v něm pak uvolněnou sexuální morálku, která panuje na Západě, a v té souvislosti zmiňuje i matku, která prý musela do předčasného důchodu kvůli pohlavní chorobě. "Obě, sestra i matka, nejenže zostudily mě, ale i sebe a celou naši rodinu. Ta se rozpadla hlavně kvůli druhotným efektům feministické/sexuální revoluce," píše.
Norští psychiatři minulý týden předali soudu zprávu o jeho duševním zdraví. Muž má podle nich paranoidní schizofrenii a v době útoků byl nepříčetný. Dokument určí, zda bude atentátník trestně odpovědný. Podle lékařů do vězení nepatří (více o názoru psychiatrů čtěte zde).
Breivik se pak prostřednictvím jednoho ze svých obhájců nechal slyšet, že názor psychiatrů nesdílí. Lékaři prý dostatečně nepochopili politické ideologie, jimiž se řídí.
Anders Behring Breivik 22. července zavraždil 77 lidí. Nejprve umístil bombu v centru Osla a pak na ostrově Utoya postřílel 69 účastníků tábora levicové mládeže. K vraždám se přiznal. Obvinění z terorismu ale odmítá a necítí se být vinen. Chtěl prý před multikulturalismem chránit Norsko a Evropu.
