Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plošné odvody z branného zákona zmizí, v plánu jsou dobrovolné a výcvik

  13:46aktualizováno  13:46
Místo plošných odvodů dobrovolné, zato s povinným výcvikem. Zhruba takovou podobu by ve Sněmovně mohla nabýt kritizovaná část novely branného zákona, kterou předložilo ministerstvo obrany. Poslanci budou mít na projednání novely měsíc času navíc.

Plošné odvody měly být novinkou, na níž trvala Legislativní rada vlády. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Ve Sněmovně se tak odehrál scénář, který ministerstvo obrany v zásadě předpokládalo už koncem června (čtěte článek Obrana couvá od plošných odvodů. Najdeme alternativu, řekl Stropnický).

Novela, která po schválení ve vládě dorazila do Sněmovny, totiž nebyla tím, co ministerstvo obrany původně zamýšlelo. Resort ministra Martina Stropnického počítal s výběrovými odvody, ale legislativní rada vlády namítla, že by mohly být vykládány jako diskriminace. Proto ministerstvo novelu přepracovalo podle poznámek vládních legislativců.

To zase narazilo na kritiku odborníků (čtěte rozhovor s Františkem Šulcem), podle nichž je zbytečným úkonem odvádět celé populační ročníky, pokud na to není navázán výcvik či aktualizace dat získaných u odvodu. „Počítáme s tím, že při předložení do Sněmovny plošné odvody celých ročníků z návrhu vypadnou,“ připustil pro iDNES.cz koncem června zdroj z ministerstva.

A tak se i stalo. Sněmovna v prvním čtení novelu podpořila a poslala ji k projednání svému brannému výboru. Plošné odvody by mohly podle projevů některých poslanců být nahrazeny dobrovolnými s povinným výcvikem. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) uvedl, že je k úpravám normy připraven.

Náklady na zajišťování pravidelných plošných odvodů ministerstvo odhadovalo na 230 milionů korun ročně. Podle poslance Antonína Sedi (ČSSD) by ale navrhovaná úprava odvodů obtěžovala lidi nad rámec nutného.

Lidovec Ivan Gabal (KDU-ČSL) poukázal na to, že klíčové pro armádu je doplnění stavu profesionálních vojáků a aktivních záloh. „Klíčovým prvkem naší obrany nejsou branci,“ zdůraznil. Proti povinným odvodům se vyslovila taky Jana Černochová (ODS) nebo Dana Váhalová (ČSSD). „Budou to vojáci na papíře,“ uvedla. Alexander Černý (KSČM) podotkl, že nemá smysl zabývat se textem, který dozná významných změn.

Ministerstvo obrany už podle informací z branného výboru představilo nový plán dobrovolných odvodů. Mladí lidé, kteří by k nim šli a byli by odvedeni, by podle informací z výboru museli ve dvou letech absolvovat vojenský výcvik v délce tří měsíců.

Původní plán plošných odvodů by neznamenal obnovu základní vojenské služby. Stále ale platí všeobecná branná povinnost pro lidi od 18 do 60 let věku.

Reakce na tristní stav záloh i bezpečnostní hrozby

Předloha branného zákona podle Stropnického reaguje na nepříznivou bezpečnostní situaci a neuspokojivý stav záloh, které podle ministra zůstávají „nevycvičeným a stále se ztenčujícím sborem“. Problematická je také situace u bojových útvarů, jejichž naplněnost se pohybuje kolem 65 % tabulkových počtů. Ministerstvo už začalo nové vojáky ve zvýšené míře nabírat.

Novela také posiluje úlohu aktivních záloh, do kterých se mohou lidé hlásit dobrovolně již nyní. Nově by bylo možné jejich členy vyslat třeba i do zahraničních misí, což kritizoval Seďa, nebo na pomoc při živelních katastrofách. Novinkou má být i to, že bývalí vojáci z povolání budou po skončení své služby v armádě zařazeni na pět let do takzvané povinné zálohy.

Zákon zachovává současnou úpravu, kdy v případě ohrožení státu začne armáda s výcvikem vojáků povolaných do mimořádné služby. Zároveň budou moci být za této situace na základě rozhodnutí vlády povoláni k odvodnímu řízení i ti, kteří dosud odvedeni nebyli.

Sněmovna prodloužila lhůtu pro projednání předlohy ve výboru z obvyklých 60 na 90 dnů.

Zákon o zálohách Sněmovna podpořila

Sněmovna podpořila záměr vlády přilákat nové zájemce do aktivních záloh armády. Vláda chce zdvojnásobit jejich odměny a dát jim lepší výhody. Návrh zákona před dalším schvalováním posoudí sněmovní výbor pro obranu. I v tomto případě bude mít výbor 90 dní na projednání místo obvyklých 60.

V současné době „záložáci“ dostávají odměnu 500 korun měsíčně, při cvičení dále náhradu mzdy a „kapesné“ v průměru 25 korun za den cvičení. Nově by měsíční odměna měla být 1 000 korun. Za každý den cvičení by „záložáci“ dostávali plat odpovídající průměrnému tarifu profesionálního vojáka na stejné pozici. Vojáci v záloze by měli nárok také na proviantní či výstrojní příspěvek či na rekondiční pobyty.

O členství v zálohách mají lidé dlouhodobě poměrně malý zájem. V současné době jich je v nich zařazeno asi 1 200, do budoucna jich chce mít armáda až 5 000. Armáda hodlá přilákat především vysokoškolské studenty s ohledem na jejich věk, vzdělání a tím i možnost jejich zapojení do profesionální armády.

Návrh počítá také s tím, že by příslušníci záloh mohli být nově vysíláni do zahraničních misí, kam dosud jezdí pouze vojáci z povolání. Patrně by se tak dělo ve velmi malé míře a jen v případech potřebných specializací.

Proti myšlence se ale postavil poslanec Antonín Seďa (ČSSD). Podle něj je „absolutně nepřijatelná“ koncepce takto nahrazovat profesionální vojáky.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.