Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nová branná výchova? Vojáci učí děti zastavit krvácení i nasadit masku

  1:00aktualizováno  1:00
Obléct protichemický oblek, nasadit ochrannou masku a „osahat“ si armádní techniku. Takovýmto minivýcvikem v rámci projektu Příprava občanů k obraně státu (POKOS) prošly děti již z více než stovky základních škol. Podle některých odborníků by se však do škol měla vrátit ucelenější povinná branná výchova. Navrhuje to poslanec Bohuslav Chalupa (ANO).

Vojáci 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec učili školáky v Železném Brodě na Jablonecku, jak se chovat v krizových situacích. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Co dělat při úniku čpavku? Ucítíte dráždivý štiplavý zápach, který může způsobit poleptání dýchacích cest. Je dobré ukrýt se ve vyšších patrech budovy a utěsnit dveře i okna vlhkými hadry.

I takové rady se školáci dozvídají přímo od vojáků v rámci programu POKOS. Učit o „povinnostech občana při zajišťování obrany státu“ školám ukládá od roku 2013 rámcový vzdělávací program. Pomáhat jim v tom má právě armáda se svými praktickými lekcemi, o něž se školy mohou dobrovolně přihlásit.

Fotogalerie

„Zájem škol je opravdu velký, některé musí čekat i rok, protože to nestíháme pokrývat. Měsíčně navštívíme tak čtyři. Na lekcích vždy spolupracuje nejbližší vojenský útvar,“ říká projektový koordinátor z ministerstva obrany Radek Zíta. Kromě zacházení s ochrannými pomůckami si děti zkoušejí základy první pomoci, například jak obvázat krvácející ránu, provést stabilizovanou polohu či resuscitaci. Vojáci jim ukazují techniku, zbraně a vypráví své zkušenosti ze zahraničních misí.

Učitelé si oživení výuky chválí. „Jakmile do školy vstoupí jiná autorita než učitel, tak to hned děti berou jinak, je to oživení. Tím, že jsou vojáci přímo z praxe, mají velkou autoritu. I jejich projev je bezprostřednější, což na děti funguje,“ říká ředitelka Základní školy v Týně nad Vltavou Zdeňka Hájková. „Dětem se to líbilo a mám obavu, že se budou hlásit do armády,“ říká s nadsázkou Stanislav Svoboda, ředitel Gymnázia Mikulov, které na konci února navštívili příslušníci Vojenské akademie Vyškov.

Poslanec: Bezpečnost se zhoršuje. Obnovme brannou výchovu

Program POKOS je tedy určitá „ochutnávka“ vojenského cvičení na vybraných školách. Podle poslance Bohuslava Chalupy (ANO) to nestačí. „Na školách se příprava k obraně státu dělá, jak koho napadne. Nikdo nekontroluje, jak výuka probíhá, ani znalosti dětí. Systémově to je špatně,“ kritizuje.

Branná povinnost

Ačkoli má Česká republika od roku 2005 plně profesionální armádu, branná povinnost občanů nikdy nepřestala platit.

Branný zákon z roku 2004 s ní nadále počítá a vztahuje se na všechny občany - ženy i muže - ve věku 18-60 let.

V případě vyhlášení stavu ohrožení republiky by se na ně vztahovala zákonná pracovní povinnost beze zbraně. O konkrétní náplni pracovní povinnosti, například ve zdravotnictví nebo při strojírenské výrobě, by ale nerozhodovala armáda, nýbrž stát na základě aktuálních potřeb.

Branný zákon počítá s tím, že těhotná žena nebo osamělý muž či žena, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let, se k odvodnímu řízení, k výkonu mimořádné služby nebo povinnému vojenskému cvičení nepovolávají.

Zdroj: AČR

Řešením by podle něj byl návrat uceleného povinného předmětu „Branná výchova“ tak, jak jej někteří pamatují z doby před rokem 1989. Nově by se však předmět nazýval „Příprava obyvatel na krizové situace“. „Měli bychom být lépe připraveni na krizové situace, které nemusí být jen válečnou agresí, ale mohou to být živelné pohromy, havárie průmyslových zařízeních, epidemie a tak dále. Hrozeb přibývá i v kybernetickém prostoru a situace se bude spíš zhoršovat. Děti by na to měly být připravené,“ říká Chalupa.

Minulý týden inicioval vznik pracovních skupin, které vytvoří návrh, jak konkrétně by měla výuka vypadat. Následně skupina začne pracovat na legislativním návrhu. „Chceme, aby se v této věci rychle a razantně pokročilo. Máme zajištěnu podporu hasičů, policistů, záchranářů i vojáků,“ říká poslanec.

„S návrhem pana poslance nejsme seznámeni, nelze ho proto blíže komentovat,“ uvedl na dotaz iDNES.cz tiskový odbor Ministerstva školství (MŠMT).

Mají se děti učit střílet?

Bezpečnostní expert a bývalý šéf Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslav Štefec však jde ve svých úvahách ještě dál. Žáci by se podle něj měli učit zacházet se zbraněmi. „Měla by to být součást školního vzdělávání, stejně jako děti chodí na školní hřiště, kde se učí značky a pravidla školního provozu. Každý člověk se ve svém životě dříve či později s nějakou zbraní setká a měl by být schopen s ní umět zacházet a zaujmout k ní i nějaký filozofický názor,“ řekl Štefec minulý týden v rozhovoru pro Rádio Impuls.

S tím však Chalupa ve svém návrhu nepočítá. „Kdo se chce naučit střílet, tak ať chodí do nějakých kroužků nebo střeleckých klubů. Toto prosazovat nebudeme. Výuka by byla skutečně zaměřena na to, jak čelit krizovým situacím,“ zdůrazňuje.

I zástupce resortu školství nápad odmítá. „Aktivitu, kdy by se žáci v rámci výuky učili zacházet se zbraněmi, MŠMT nedoporučuje,“ uvedl tiskový odbor.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.