Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Elitní výsadkáři v Holešově kasárna Rusům nevydali. Pluk za to skončil

  11:45aktualizováno  14:42
Jediná kasárna v zemi v srpnu roku 1968 Rusové nedostali. Tehdejší velitelé 7. výsadkového pluku v Holešově se rozhodli bránit. Bylo to elitní uskupení a Rusové věděli, co dokáží. Možná i proto si moc nedovolovali. Rok po okupaci ale velení armády jednotku rozpustilo.

Okupantské tanky dorazily ke kasárnám v Holešově, dovnitř je však výsadkáři nepustili. | foto: Klub výsadkových veteránů Holešov

"Byli jsme dobří, fakt dobří. A Rusové to věděli," říká dnes šestašedesátiletý Jiří Müller z Holešova. V srpnu roku 1968 bránil holešovská kasárna 7. výsadkového pluku zvláštního určení. Pravděpodobně jediná v tehdejším Československu, na jejichž "buzerplac" ruští vojáci nevstoupili.

Jiří Müller - výsadkový veterán v Holešově.

Jiří Müller - výsadkový veterán v Holešově.

"Kasárna obklíčili a zůstali asi dva týdny. Hlavně tanků namířené na nás," vzpomíná Müller, tehdy řadový voják.

"Všichni měli nervy na pochodu, kdyby někomu ujely, tak nás rozstřílí. Myslím, že bychom se z těch baráků ani nedostali," dodává pamětník.

V předvečer okupace, v době, kdy se k hranicím země blížily tanky, tančil se svou milou.

Akce k srpnu ’68

Výstava VÚ 7374

Městské muzeum a galerie v Holešově pořádá výstavu o 7. výsadkovém pluku zvláštního určení (1961–1969). Akce trvá do 27. října. Otevírací doba: červenec–září: út–ne 9.00–12.00, 13.00–17.00; říjen: so–ne: 9.00–12.00, 13.00–17.00. Vstup volný

Výstava ve Vsetíně

Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně vystavila knihy k výročí 21. srpna 1968.

"Měl jsem vycházku. Pak nás ráno kolem třetí vzbudil bojový poplach a za chvíli už u kasáren stály tanky," popisuje muž. První střet se odehrál u brány kasáren. "Jak to, že máte zbraně?" ptal se ruský velitel. Dostal odpověď, jakou nečekal: "Vy je máte také!"

Rusové věděli, co jsou zač, a tak si moc nedovolovali

Nepochybně se mluvilo dál, ale tyto věty přesně vystihují postoj výsadkářů z Holešova, kteří byli v té době elitní jednotkou armády. Asi třetí den po začátku okupace vyvezli Müllerovu rotu z kasáren. Část cesty je sledovalo ruské auto, ale snad proto, že mířili na oficiální střelnici v Dobroticích, nechali je být.

Výsadkáři ovšem nejeli na cvičné střelby, plně ozbrojení se zakopali na vrcholu Hrádek nad obcí Přílepy. Jako záloha, kdyby Rusové napadli kasárna. "Jenomže oni věděli, co jsme zač. Jezdili k nám na inspekce, a tak si moc nedovolovali. Spali venku, z kasáren nedostali ani vodu, hlídali jsme i zdroj pitné vody na letišti (v dnešní průmyslové zóně – pozn. red.), ale pořád zůstávali," vypráví muž.

Fotogalerie

Toho, že se velitelé rozhodli bránit kasárna, si dodnes mimořádně cení. I když to mělo pro celý pluk mizerné následky. Už rok po okupaci ho velení armády rozpustilo a zásadoví důstojníci, kteří si stáli za svým, skončili.

Výsadkáří z Holešova byli škodiči v týlu nepřítele

A kdo vlastně byli výsadkáři z Holešova? Hloubkoví průzkumníci, kteří by v době války seskočili do týlu nepřítele a škodili.

"Správně se říká prováděli diverzi," směje se Müller. Znamená to ovšem totéž. Ničili by radary a letadla na letištích, vyhazovali by do vzduchu sklady pohonných hmot nebo ničili továrny. Jako vůbec první v armádě tehdy používali plastickou trhavinu.

Už po roce výcviku byli schopní přežít prakticky cokoliv: horko, mráz, déšť. Ukrytí v lesích, neviditelní, odhodlaní. Sám Müller se dodnes v lese cítí bezpečněji než kdekoliv jinde, poskytuje totiž možnost úniku.

K výsadkářům narukoval dobrovolně. Odvedenci měli částečně možnost vybrat si, k jakému útvaru chtějí nastoupit. Müller, tehdy jako sotva plnoletý automechanik z vesnice nedaleko Blanska, chtěl do Holešova.

První seskoky absolvoval v Brně, ještě v předvojenském výcviku. Narukoval v září roku 1966.

"Jinde měli dva měsíce přijímač, tedy vojnu, a pak už pohodu. My měli první rok vojnu a druhý rok ještě větší vojnu. Nároky byly obrovské a stupňovaly se," tvrdí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.