V porovnání s dnešním sedmdesátitisícovým sborem bude mít profesionální armáda jen 35 tisíc vojáků.
Podle ujištění ministra obrany Jaroslava Tvrdíka však bojová hodnota vojska mnohonásobně vzroste. Má jít o prvotřídně vycvičené expediční jednotky schopné bleskově zasáhnout kdekoliv na světě.
V NATO by Češi měli vyniknout v protichemických, průzkumných a zdravotnických jednotkách.
Kabinet naopak proklínají starostové mnoha měst kvůli jeho souhlasu s odchodem armády z mnohdy tradičních vojenských posádek. V některých pobývá vojsko už od dob Marie Terezie.
Armáda opustí například Pardubice, Starou Boleslav, Český Krumlov, České Budějovice, Janovice nad Úhlavou, Kroměříž či Mikulov.
Boj o setrvání vojska nehodlají ovšem starostové a primátoři - nehledě na verdikt kabinetu - jen tak lehce vzdát. Do pokladen měst plyne totiž za teplo, potraviny a desítky dalších služeb (daně nevyjímaje) stovky milionů.
Vojáci budou například velmi chybět v Písku. "Chceme, aby tady zůstali. Máme s nimi vynikající vztahy a při povodních byly ještě lepší," řekl tajemník města Jiří Hořánek.
Rovněž Kroměřížští tvrdí, že město velmi utrpí. "Ať již prestiž či lidé, kteří přijdou o práci, anebo podnikatelé prodávající vojsku služby," vypočítává starosta Petr Sedláček.
Vláda chce podle Tvrdíka městům tyto ztráty kompenzovat například i tím, že na ně bezúplatně a bez jakýchkoliv omezujících podmínek převede všechen majetek, který vojsko opustí.
Redukce přinese armádě miliardy. "Například jen pardubické letiště, které ročně vyškolí pouhou dvacítku pilotů, nás za stejnou dobu přijde na šest set milionů," vysvětlil Tvrdík.
