Co všechno se v Brahově hrobce našlo a dochovalo?
V roce 1901 vědci našli sametový střevíc, pletenou punčochu, dobře krejčovsky zpracovaný sametový klobouk, rukáv z kabátce a kus hedvábného damašku trojúhelníkového tvaru. Vše bylo předáno Muzeu hlavního města Prahy, konzervováno a v roce 1997 vystaveno na výstavách Rudolf II. a Praha, poté i v Dánsku. Spousta malých kousků oděvu byla darována jako pozornost těm, kteří otevření hrobu v roce 1901 přihlíželi. Dvanáct fragmentů je v Dánsku.
Teď jsme našli zbytek druhého sametového střevíce, zbytek druhé pletené punčochy, roušku z hedvábného plátna a téměř celý (až na rukávy) pohřební plášť z damašku. Všechno bylo opět předáno městskému muzeu.
V jakém stavu jsou textilie?
V relativně dobrém stavu, ale jsou částečně narušeny klimatickými podmínkami hrobu, tlejícím tělem i problematickým zacházením s pohřební výbavou v roce 1901. Lze je ale konzervovat a poté vystavit. Nyní jsou uloženy v klimatizovaném depozitáři.
Jakými metodami roucho zkoumáte?
Po vyjmutí z rakve jsme zdokumentovali, v jakém stavu jsou látky, o jaký typ oděvu se jednalo, jaký měl střih. Vše bylo narychlo popsáno, zaměřeno a zakresleno. Na další průzkum a konzervování musí nejprve městské muzeum najít peníze. Po mikrobiologickém průzkumu může případně následovat sanace, která má zamezit působení škodlivých patogenů, jež na pohřebních textiliích jsou.
Poté bude třeba detailně prozkoumat materiál, krejčovské stopy i původní střih oděvů. Oděv půjde zřejmě konzervovat tak, že jej bude možné na závěr umístit na figurínu. Teď se snažíme do textilu co nejméně zasahovat a nedoplňovat jej novodobým materiálem. Při konzervování by měl probíhat také další průzkum, je nutné se detailně seznámit s dobovou módou, způsoby tehdejšího krejčovského zpracování a podobně. Poté se vše vyhodnotí.
Kolik lidí se na tomto výzkumu podílí?
Zatím se mnou na předběžném zpracování spolupracovaly odbornice z Muzea hlavního města Prahy - vedoucí archeologického oddělení, hlavní konzervátorka a kurátorka sbírek. Pokud dojde ke konzervování, velkou část práce potom přejde na restaurátorku, kterou musí pro tuto práci vybrat.
Co konkrétního může výzkum ukázat?
Pokud se roucho podaří restaurovat a prozkoumat, je to další ojedinělý renesanční soubor textilií. Navíc spjatý s významnou historickou osobností. Ze zkušenosti vím, že o toto má veřejnost zájem, přestože se to může někomu zdát poněkud nepatřičné.
Je pravda, že roucho bylo sešité narychlo, tedy až na pohřeb?
Klobouk, punčochy, střevíce a zřejmě kabátec, jehož další část se však nyní již nenašla, byly oděvy dobře krejčovsky zpracované a zřejmě je Tycho Brahe nosil ještě za svého života. Damaškový plášť je spíše "rubášem", byť i jeho střih respektoval zásady soudobé módy. Soudíme tak podle výběru tkaniny, délky pod kolena, sepnutí pomocí háčků a vysokého límce.
To, že byl Brahovi dán do hrobu rubáš, není překvapivé, je to běžný zvyk. Například z kolekce všech pohřebních oděvů z Pražského hradu je nejméně polovina rouch narychlo ušita s tím, že krejčovina u nich není na vysoké úrovni. Oděvy byly tedy pořízeny až do rakve, byly však z luxusních materiálů.
Povídá se, že Tycho Brahe byl pohřben ve stejném oblečení jako habsburští králové - Rudolf II. a Maxmilián II. Je to překvapivé zjištění?
Skladba roucha Tycha Braha je velmi podobná tomu, co bylo dáno do rakve Maxmiliánovi II. a Rudolfu II. Všichni měli kabátec, kalhoty ke kolenům (ty u Braha chybí, ale zřejmě je měl, musely se tedy asi ztratit při otevírání hrobky v roce 1901), pletené punčochy, klobouk, střevíce. Maxmilián II. a Rudolf II. však měli dlouhé pláště z damašku a sametu podle východní módy s bohatým zdobením pomocí šňůrek, knoflíků a port. Toto jsem původně vzhledem ke tvaru fragmentu z damašku předpokládala i u Braha, ale neukázalo se to. Obecně ráz Brahova oděvu odráží vlivy jak španělské módy - kabátec, tak módy východní - klobouk. Tyto vlivy se do českého prostředí dostávaly, promíchávaly se zde, ale i přizpůsobovaly našemu prostředí a vkusu.
Bylo běžné, že byli významnější lidé pohřbíváni v podobném oděvu jako králové?
Korunovaní panovníci byli od raného středověku pohřbívání v ceremoniálním korunovačním rouchu, což byl oděv, který měl církevní ráz - tunicella, dalmatika a pluviál. Takto byli pohřbeni i panovníci na Pražském hradě. V renesanci došlo ke změně a panovníci byli pohřbíváni v luxusním, ale světském odění. Proto skladba pohřebních oděvů Habsburků na Pražském hradě a Tycha Braha může být stejná. Tento typ oděvů, jak dokládají písemné i obrazové prameny, se tehdy všeobecně nosil. Byl to světský oděv panovníků, šlechty ale i bohatých měšťanů.
