Americký vojín Bradley Manning přijíždí k soudu na základně Fort Meade (30....

Americký vojín Bradley Manning přijíždí k soudu na základně Fort Meade (30. listopadu 2012). | foto: AP

Pentagon soudí vojína, který ukázal světu ošklivou pravdu o Iráku

  • 100
Americký vojín Bradley Manning zodpovědný za největší únik tajných informací v dějinách USA stane před soudem. Během své služby v Iráku poskytl statisíce vojenských dokumentů serveru WikiLeaks. Pokud se prokuratuře podaří všechny činy prokázat, hrozí Manningovi doživotí.

Voják chtěl podle svých slov upozornit veřejnost na krvežíznivost americké armády. "Chtěl jsem, aby američtí občané věděli, že v Iráku a Afghánistánu nebyli jen ti, které bylo potřeba zneškodnit. Byli tam i lidé, kteří se ze všech sil snažili žít svůj běžný život v příšerné atmosféře připomínající tlakový hrnec," řekl podle britského listu The Daily Telegraph před vojenským soudem na základně Fort Meade ve státě Maryland (více o vojínově motivaci čtěte zde).

Assange zůstává na ambasádě

Zakladatel WikiLeaks se už od loňského června skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Pokud by diplomatickou půdu opustil, britská policie by jej okamžitě zatkla a vydala do Švédska, kde čelí obvinění ze znásilnění. Assange tvrdí, že mu ve Švédsku hrozí vydání do USA, kde může být za zveřejnění tajných dokumentů odsouzen k trestu smrti.

Ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patino se snaží vyjednat schůzku se svým britským protějškem Williamem Haguem, aby společně našli diplomatické řešení sporu, který mezi Londýnem a Quitem v této věci panuje. Patino se 16. června plánuje setkat i se samotným Assangem.

Spojené státy pětadvacetiletého vojína viní celkem z 22 trestných činů. K deseti z nich se Manning sám dobrovolně přiznal. Jde o méně závažné skutky, které mu v součtu mohou vynést až 20 let za mřížemi. Patří mezi ně obvinění, že se nelegálně zmocnil tajných vládních informací a umožnil jejich únik na veřejnost, nebo obvinění z porušení vojenské kázně.

Manningovi za to hrozí dvacetiletý trest, prokuratura se ale snaží prokázat mu i další trestné činy, zejména spiknutí s nepřítelem. Jejich hlavní argument je, že informace zveřejněné na serveru WikiLeaks přišly velmi vhod i teroristům z al-Káidy. Bude-li prokuratura úspěšná, může Manning skončit ve vězení i na doživotí.

Bradley Manning sloužil v letech 2009 až 2010 na americké základně v Iráku. Spoustu času přitom trávil v internetových diskusích, kde se zkontaktoval s uživatelem vystupujícím pod přezdívkou Nathaniel Frank.

"Toto jsou možná jedny z nejvýznamnějších dokumentů naší doby, které odhalují tajnosti kolem konfliktu a pravou podstatu asymetrického vedení války ve 21. století. Přeji pěkný den," napsal údajně v jednom z e-mailů, které si s "Frankem" psal. Expert na počítačovou kriminalitu David Shaver je přesvědčený, že za falešným jménem se ukrýval samotný zakladatel server WikiLeaks Julian Assange (více o korespondenci zde).

V prestižních denících nepochodil

Jakýkoli nátlak ze strany provozovatelů WikiLeaks voják odmítá. "Bylo to mé vlastní rozhodnutí a přijímám za něj plnou zodpovědnost," potvrdil soudu. Server, jehož zakladatel se před zatčením skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, navíc patrně ani nebyl prvním místem, kde se Manning pokoušel tajné vojenské depeše zveřejnit.

Podle svých slov nejprve kontaktoval redakci prestižního amerického listu The Washington Post. Reportérka deníku, který v sedmdesátých letech 20. století proslavila aféra Watergate, ho však nebrala vážně.

Při pokusu obrátit se na deník The New York Times zase vojín uvázl ve smyčce hlasového automatu a k nikomu "živému" se nedostal. Asi čtvrt milionu tajných dokumentů proto nakonec nahrál na disk označený jako Lady Gaga a poskytl právě serveru WikiLeaks.

Ať dostane Manning jakýkoli trest, může počítat s jeho zkrácením o 112 dní. Právě takovou dobu totiž strávil v nepřiměřeně tvrdých podmínkách vazební cely. Soudkyně proto už v lednu rozhodla, že vyměřený trest se vojínovi sníží o dobu, kterou strávil v bezdůvodné izolaci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video