Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Boží trest, nazvali kněží zemětřesení, které srovnalo Lisabon se zemí

  9:19aktualizováno  9:19
Jeden den stačil, aby z přepychového Lisabonu zbyly jen ohořelé trosky, které navíc spláchla voda. Zemětřesení a tsunami 1. listopadu 1755 znamenaly smrt pro tisíce lidí. Dodnes se přitom nezjistila jejich pravá příčina a nedá se proto vyloučit, že se něco takového nebude opakovat. Hrůzné zážitky Lisaboňanů přibližuje německý dokument.

Lisabon poloviny 18. století byl synonymem luxusu a přepychu. Vyrostla nová budova opery s pódiem tak velkým, že se na něm otočil kočár tažený šestispřežím. Do přístavu každoročně připlouvalo na tisíc lodí naložených kořením a koloniálním zbožím. Po nalezení zlata v Brazílii byl navíc portugalský král považován za nejbohatšího evropského monarchu.

Fotogalerie

1. listopadu 1755, na svátek Všech svatých, panoval v ulicích Lisabonu čilý ruch. Pobožní Portugalci docházeli do kostelů na ranní mše a cestou se stavili na tržišti. Na odbyt tehdy šlo i drahé zboží a nic nenasvědčovalo tomu, že se stane něco neobvyklého.

Po 9. ráno se země párkrát lehce zachvěla. Nikdo tomu ale nepřipisoval větší význam, svědci si prý mysleli, že jen kolem projel kočár. V 9:40 se ale najednou rozezněly zvony, jako by je rozhoupala neviditelná ruka. Do několika sekund pak začalo doslova peklo.

Domy se hroutily k zemi a padající zdi a střechy zabíjely lidi, kteří vystrašení prchali úzkými uličkami. Otřesy přitom trvaly nekonečných deset minut. Celkem Lisabon zaznamenal tři ataky, oddělené od sebe vždy asi minutovou pauzou klidu.

Záběr z dokumentu Lisabonská katastrofa.
Záběr z dokumentu Lisabonská katastrofa.
Záběr z dokumentu Lisabonská katastrofa.

Zemětřesení 1755

Ničivé zemětřesení v listopadu 1755 dosáhlo síly 8,5 až 8,7. Vyvolalo přílivovou vlnu a způsobilo i požáry, které zasáhly několik čtvrtí. Katastrofa má na svědomí desetitisíce lidských životů, trosky zbyly ze tří čtvrtin domů včetně nově otevřené opery nebo královského paláce.

K zemi padalo čím dál víc domů, nevydržela ani nová opera nebo královský palác. Nejvíce lidí ale umíralo v kostelech, které byly ve svátek zaplněné do posledního místečka.

Kdo nezůstal pod sutinami, utíkal většinou k přístavu. Tam ale všichni zůstali v úžasu stát. Voda totiž jako by také prchala z města. Tehdy totiž ještě nikdo nevěděl, že ničivá přílivová vlna se ohlašuje právě tak, že voda ustoupí. Když proto tsunami udeřilo, nikdo to nečekal. Lidé, kterým se později začalo říkat nešťastní, zůstali uvěznění mezi mořem a troskami města.

Jako by toho nebylo dost, postihl zbytky města ještě obrovský požár. Malá ohniska se rychle rozšířila a co odolalo otřesům, pohltily plameny. Zničeno bylo všechno zboží i obchodní záznamy. Svěží vítr od moře navíc oheň stále rozněcoval.

Dobové dokumenty zachycují ničivé zemětřesení v Lisabonu.
Dobové dokumenty zachycují zemětřesení v Lisabonu.
Dobové dokumenty zachycují zemětřesení v Lisabonu.

Jen rychlý zásah jediného člověka zabránil tomu, aby město utonulo v chaosu. Dotyčným však nebyl král Josef I., ale markýz de Pombal. Ten rozkázal pohřbít mrtvé a postarat se o živé, vyhlásil stanné právo, nechal zřídit přístřeší pro zraněné, sestavil úklidové čety. Vymohl navíc povolení pro vykopání masových hrobů, které byly pro katolíky nemyslitelné, ale nezbytné, aby se předešlo vypuknutí a šíření nákaz. Fakticky tak převzal moc. Byl totiž všudypřítomný, zatímco král trpěl nočními můrami a klaustrofobie ho donutila prožít zbytek života ve stanech a dřevěných stavbách.

Dokument

Film Lisabonská tragédie odvysílá ČT2 v sobotu 5. 11. ve 20:00.

Pobožní Lisaboňané začali okamžitě přemýšlet o tom, proč se taková tragédie stala právě jim. Fanatičtí kněží zemětřesení vykládali jako hněv a boží trest. Pombal se však k věci stavěl ryze racionálně, otřesy pro něj byly přírodním fenoménem.

Co bylo přesnou příčinou zemětřesení, se ani současným vědcům ještě nepodařilo zjistit. Otázkou proto zůstává i to, jestli se někdy nebude tragédie opakovat. Současný Lisabon totiž vyrostl na stejném místě jako ten novověký.

"Nejpravděpodobnější příčinou bylo to, že se část africké zemské desky tlačí pod evropskou desku," říká v dokumentu Marc-André Gutscher z univerzity v Brestu. Výzkum provádí i loď Hesperides, která mimo jiné mapuje mořské dno a určuje seismicky aktivní oblasti.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.