INFOGRAFIKA:
Kennedyho vesmírné středisko na Floridě
START ŽIVĚ
Přímý TV přenos
Mezinárodní posádka astronautů vedená Stevenem Lindseyem čekala v kabině za hermeticky uzavřenými dveřmi letounu přes dvě hodiny na pokyn ke startu.
Sledovala přitom rozhovor řídícího centra s meteorology, kteří nakonec pár minut před plánovaným odpočítáváním oznámili, že je bouřkový mrak blízko letounu pro start příliš nebezpečný.
Ještě kolem poledne SELČ byla přitom předpověď počasí startu nakloněná a technici začali naplňovat vnější palivovou nádrž dvěma miliony litrů tekutého vodíku a kyslíku.
Čerpání trvalo kolem tří hodin. Nádrž je dlouhá 46,9 metru, což je zhruba výška newyorské Sochy svobody. Na šířku měří přes osm metrů.
V posádce je Němec
Posádku tvoří sedm lidí. Velitelem ostře sledované mise je Steven Lindsey a na palubě raketoplánu by se měl k nebi vznést i německý astronaut Thomas Reiter.
Právě kvůli Reiterovi, který má příštích 145 dní strávit na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), budou misi ostře sledovat i na starém kontinentu. Evropská vesmírná agentura (ESA) se totiž podílí na dostavbě ISS, která by měla být dokončena během příštích let.
ESA vyvíjí modul Columbus a do projektu už investovala přes šest miliard dolarů (136 miliard korun). To, kdy by se měl modul vydat na oběžnou dráhu kolem Země, závisí ale i na tom, jak se zdaří nadcházející mise Discovery.
Start by měl podle NASA ukázat, co bude s budoucností raketoplánů.
Pochybnosti o bezpečnosti
Mezi odborníky i veřejností panují v posledních letech pochybnosti o bezpečnosti raketoplánů. Proti sobotnímu startu se postavil bezpečnostní expert a inženýr NASA Charlie Camarda.
Za pochybnosti americké veřejnosti může havárie raketoplánu Columbia, který explodoval počátkem února 2003. (více zde) NASA poté na více než dva roky zastavila jejich lety.
Prvním raketoplánem, který po tragédii odstartoval na oběžnou dráhu Země, se stal až loni právě Discovery. Ani tato mise ale neproběhla bez potíží a posádka musela na orbitě opravovat poškozené křídlo. - více zde
Samotná NASA nevylučuje, že by let mohly provázet potíže. Riziko, že dojde k poruše a následnému zničení plavidla v kosmu je podle ní 1:100. Přitom v roce 1986, před havárií raketoplánu Chalenger, byla šance na nehodu 1:7000. - vše o tragédii Challengeru zde
