Pane prezidente, jste humanista, hudební skladatel. Připomínáte mi českého prezidenta Václava Havla a trochu i prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, který byl podobně jako vy univerzitním profesorem. Stejně jako on prosazujete "politiku malých kroků". Lze to porovnat? Myslíte si, že před Chorvatskem může být takové období, jako v Československu za vlády Masaryka?
Má kampaň i vítězství byly založeny na myšlence, že národ má už dost politiků, kteří řvou a bouchají pěstí do stolu. Můj temperament je jiný. Problémy rozpoznávám a řeším klidně. Část veřejnosti mne kritizovala, že nejsem dost agresivní. Ale ukázalo se, že jsem měl pravdu. Lidé chtějí někoho, kdo bude seriózně a vytrvale pracovat a kdo bude mít výsledky.
Je ale přehnané srovnávat mne s Masarykem. V každém případě je jasné, že česka kultura a politika Chorvatsko ovlivňovala. Mnozí známí Chorvaté studovali v Praze a vybudovali tzv. "českou školu". Například Stjepan Radič, Vice Grubišič, umělci jako Vlaho Bukovac, který přednášel na pražské univerzitě, politik Franjo Supilo, který ve vyhnanství spolupracoval s Masarykem. Dokonce roku 1911 studenti ze Splitu a Prahy založili fotbalový klub "Hajduk".
Vaši předvolební kampaň jste zaměřil na boj proti korupci. Co konkrétně chcete dělat, aby se tento nešvar přinejmenším eliminoval?
Je třeba zkvalitnit práci policie a soudů. Ale ještě důležitější je mít politickou vůli bojovat proti korupci. Dnešní premiérka Jadranka Kosorova není proti vyšetřování i vysoce postavených lidí. To je dobré znamení a proto věřím, že budeme bojovat proti korupci společně. Právo ve státě musí fungovat. Mým úkolem i úkolem premiérky je to umožnit.
Věřím, že jsme konečně na cestě k dobré a kvalitní politice. Chci zatlačit na ingerenci také ve zpravodajských službách a budu žádat, aby byla tvrdě sankcionována především ta korupce a zločinnost, jež ohrožují bezpečnost státu.
Chorvatsko celkem dobře spolupracuje se sousedními zeměmi, ale zahraniční prioritou je nyní vstup do EU. Kdy se to má uskutečnit a co vy osobně můžete udělat, aby se tyto procesy urychlily?
Vztahy jak se sousedními státy tak s EU jsou prioritou. Vzájemná spolupráce je důležitá pro naši bezpečnost i pro zmíněný boj s korupcí a zločinností. Už proto, že na tyto země je orientováno také naše hospodářství. Z těchto zemí přijíždějí turisté, kteří jsou pro Chorvatsko ekonomicky velmi důležití. Hned na začátku svého působení se proto chystám navštívit instituce EU. A věřím, že nám s integrací pomůže jak nynější český premiér Fischer, tak i bývalí premiéři Paroubek a Topolánek.
Prosazujete otevřenou politiku i hospodářství. Jakou spolupráci očekáváte se sousedy? Se Slovinskem jsou tu nevyjasněné některé hraniční otázky, mezi námi a Srbskem padla válečná obvinění, ale jsou tu i jiné problémy. A konečně s Bosnou a Hercegovinou si potřebujeme vyjasnit některá národnostní specifika této země.
Myslím, že chorvatský volič ukázal svou evropskou orientaci. Všem je jasné, že moje politika je v souladu s moderní evropskou politikou. Všechny otázky se mohou řešit klidnou cestou a uvidíme, zda to půjde bilaterálně nebo multilaterálně. Už se plánují některé regionální konference.
Pro mne je důležité vědět, že máme sice historické zkušenosti z minulého období špatné, ale zároveň i dobré. Máme také mnoho společného. Stabilita a kvalitní vzájemné vztahy jsou základem bezpečnosti všech zemí v oblasti a jsou i předpokladem dobrých ekonomických vztahů. Máme kompatibilní trhy, což je podmínka nejenom vzájemného obchodu, ale i společného vstupu na jiné zahraniční trhy.
Příslušníci české menšiny v Chorvatsku se zúčastnili boje za svobodu Chorvatska jak ve II. světové válce, tak i v poslední válce, v níž mnozí padli. Jak se vy díváte na roli české menšiny a její aktivity v Chorvatsku?
Za druhé světové války byla v oblasti Slavonie založena československá brigáda, v níž působili převážně Češi. Pomohli tomu, že jsme stáli na straně protifašistického odboje. A Češi byli na správné straně i během války v 90. letech. Sám jsem dnes členem České besedy Záhřebského kraje (tyto besedy v Chorvatsku podporují udržování jazyka i tradic, pozn. aut.). Češi jsou organizováni v besedách a ve Svazu Čechů v Chorvatsku. Mají základní školu a gymnázium v Daruvaru a na několika dalších školách se vyučuje čeština.
Do Chorvatska v minulosti přišlo mnoho intelektuálů, řemeslníků a obchodníků z Čech i Moravy. Například František Pokorný založil podnik, z něhož vyrostl dnešní známý "Badel", nebo Gustav Janaček, který je považován za zakladatele chorvatského farmaceutického průmyslu. Z jeho bývalého podniku vyrostla známá firma Pliva. Byl také prvním, kdo popularizoval krásy Plitvických jezer.
Baťa pak založil továrnu obuvi "Borovo" u Vukovaru, Tivar textilní továrnu "Varteks" ve Varaždinu atd. V Daruvaru byl první pivovar v Chorvatsku, kde působilo mnoho příslušníků českého národa.
V Chorvatsku jsou známí a hodně čtení čeští spisovatelé Hašek, Čapek, ale také Kundera nebo Hrabal. Mnozí Chorvaté studovali na pražské FAMU. Češi také budovali náš turistický průmysl, například lázně Kupari u Dubrovníku nebo léčebné terapie v Crikvenici. Mimochodem, první lékařkou na ostrově Krk byla Češka, Zdenka Čermáková.
