Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bostonský škrtič může být po letech usvědčen. DNA ukazuje na veterána

  13:23aktualizováno  13:23
Američtí policisté mají po padesáti letech opět naději, že se definitivně uzavře případ Bostonského škrtiče. Obávaného vraha, který zabil celkem jedenáct žen, zřejmě usvědčí vzorky DNA. Skutečné spravedlnosti se však rodiny obětí nedočkají – hlavní podezřelý totiž před mnoha lety zemřel ve vězení.

Albert DeSalvo na archivním snímku z doby, kdy ho soud poslal na doživotí do vězení. | foto: Profimedia.cz

Oním škrtičem je podle výsledků testů DNA hlavní podezřelý v celém případu Albert DeSalvo. Ten měl v rozmezí let 1963 až 1964 v Bostonu a přilehlém okolí zavraždit celkem jedenáct žen. Jeho poslední oběť ho však podle všeho usvědčí. Devatenáctiletá Mary Sullivanová zemřela v lednu 1964 a právě na jejím těle a posteli našli vyšetřovatelé DNA dalšího člověka. Ta podle posledních srovnávacích testů téměř jistě patří právě válečnému veteránovi DeSalvovi, píše independent.co.uk.

Brutální vraždy, které většinou vyvrcholily oběšením či uškrcením oběti, děsily město ve státě Massachusetts celých 19 měsíců. Policie ženy tehdy varovala, aby zamykaly dveře a dávaly si pozor na cizí a podezřelé muže. Vyšetřovatelé po mnoho let nemohli vraždám přijít na kloub. Nad důkazy zajištěnými na místě činu strávili stovky hodin. Bezvýsledně. Vše komplikoval i velký rozptyl v charakteristice obětí, jejichž věk se pohyboval od 19 do 85 let.

V roce 1965 trávil na první pohled nenápadný DeSalvo svůj život v bostonské psychiatrické léčebně a jednomu z pacientů se k vraždám přiznal. Dokonce mu podrobně popsal i mnoho detailů hrůzných činů, které v té době policie ještě nezveřejnila. Muž, kterému se DeSalvo svěřil, informaci okamžitě předal policii. Žádný fyzický důkaz, který by prokazoval jeho podíl na vraždách, však policie neměla. V jedné z fází vyšetřování se dokonce spekulovalo, že za vraždami stojí více lidí.

Dokumentace policie, která ukazuje místa, kde vyšetřovatelé nalezli stopy DNA.

Dokumentace policie, která ukazuje místa, kde vyšetřovatelé nalezli stopy DNA.

DeSalvo byl později odsouzen na doživotí za jiné trestné činy, mimo jiné napadení se sexuální podtextem. V roce 1975 byl napaden jedním ze spoluvězňů a na následky bodných poranění zemřel. Ještě před svým skonem však vzal své dřívější přiznání k vraždě jedenácti žen zpět.

DNA synovce možná usvědčí vraha

Od té doby uvázlo vyšetřování vražd na mrtvém bodě. Na novou stopu pak policii paradoxně přivedl DeSalvův synovec. Vyšetřovatelé totiž tajně získali jeho genetický materiál z lahve, ze které předtím pil. Po důkladných srovnávacích testech se následně ukázalo, že vzorek vykazuje "příbuzenskou shodu" se vzorkem DNA nalezeným na těle mladé oběti z roku 1964.

Tato shoda prý umožňuje vyloučit 99,9 procenta mužské populace. Nestačí to však na to, aby mohl být případ uzavřen s naprostou jistotou. Proto úřady v příštích dnech vyjmou DeSalvovo tělo z hrobu, aby výsledky analýzy potvrdily, informovala agentura AFP.

Úřady podle zpravodajského serveru BBC tvrdí, že "příbuzenská shoda" je první pádný důkaz, že DeSalvo byl Bostonský škrtič. Kritici nových výsledků testů však připomínají, že DeSalvova DNA už byla v minulosti srovnávána se vzorkem nalezeným na jeho poslední oběti a žádná shoda se tehdy, zřejmě kvůli zastaralým metodám, nenašla.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.