Bosna učinila ve volbách zřejmě krok doprava

V Bosně a Hercegovině se po sobotních volbách rýsuje mírný obrat doprava. Podle prvních odhadů utrpěla Sociálnědemokratická strana (SDP) ministra zahraničí Zlatka Lagumdžiji, která sdružuje všechny tři etnické skupiny, tedy Srby, Chorvaty a Muslimy, velkou porážku. Tato strana měla velkou podporu Západu. Ve volbách si naopak hodně polepšili nacionalisté.

Volební účast byla velmi nízká a dosáhla jen 55 procent. Oficiální konečné výsledky by měly být k dispozici teprve kolem 22. října.

Ministr zahraničí Lagumdžija už přiznal, že jeho strana nesplnila očekávání. Podle prvních trendů dostala SDP v bosensko-chorvatské federaci méně hlasů než nacionalistická bosňácká Strana demokratické akce (SDA) a Strana pro Bosnu a Hercegovinu (SBiH).

V Republice Srbské ohlásila své vítězství na všech úrovních Srbská demokratická strana (SDS). Jejím zakladatelem byl Radovan Karadžič, kterého tribunál OSN stíhá za válečné zločiny.

Strana nezávislých sociálních demokratů (SNSD) Milorada Dodika a dosavadní vládnoucí Strana demokratického pokroku skončily zřejmě na druhém a třetím místě. Dodik však tvrdí, že v Banja Luce a Prijedoru jeho strana zvítězila. 

Do tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny byli zvoleni Srb Mirko Šarovič, Muslim Sulejman Tihič a Chorvat Dragan Čovič. Oznámila to v neděli večer volební komise v Sarajevu.

Předsednictvo Bosny a Hercegoviny plní funkci kolektivní hlavy státu a reprezentuje všechny tři hlavní národnosti v zemi.

Mandát členů předsednictva trvá čtyři roky. Jednotliví členové se střídají ve funkci "výkonného prezidenta" po šesti měsících. Funkce předsednictva je zejména symbolická, praktické pravomoce tento orgán téměř nemá.

Šarovič je členem Srbské demokratické strany (SDS), kterou v minulosti řídil vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič. Tihič je členem Strany demokratické akce (SDA) bývalého bosenského prezidenta Aliji Izetbegoviče, zatímco Čovič je členem
Chorvatského demokratického společenství (HDZ).

Prezidentský kandidát SDS Srb Mirko Šarovič je podle informací místních médií vítězem voleb. Také kandidát SDS na prezidenta bosensko-srbské části země Chorvat Dragan Čavič prý má toto místo zajištěno.

Ve federaci už ohlásila své vítězství SDA, která byla dva roky v opozici. Lagumdžija však poukázal na to, že tři hlavní nacionalistické strany - SDA, HDZ (Chorvatské demokratické společenství) a SDS - ve volbách do poslanecké sněmovny celobosenského parlamentu dohromady nepřekročí 50procentní většinu hlasů. Tím by se mohly umírněným silám otevřít dveře k ustavení vlády.

Mezi bosenskými Chorvaty obdržela nacionalistická strana HDZ téměř 70 procent hlasů. Po volbách se má uskutečnit ústavní reforma, schválená v březnu, která umožní menšinám v parlamentu jednotlivých států i celé Bosny lepší zastoupení. Vliv nacionalistů by se tak mohl dále výrazně omezit.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video