Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bosna stojí na pokraji občanské války, píše britský deník

  12:50aktualizováno  12:50
Bosna a Hercegovina je v krizi. Představitelé dvou autonomních regionů se dohadují nad podobou nové ústavy, s jejímž zněním nesouhlasí především bosenští Srbové. Požadují například zmínku o sebeurčení. Podle britského deníku The Daily Telegraph stojí země před politickým kolapsem a hrozí nové etnické střety.

V Srebrenici si v červenci připomněli čtrnáct let starý masakr, při kterém zemřelo na osm tisíc bosenských mužů a chlapců. | foto: Reuters

Podle bosenských Srbů je současná situace v zemi "neudržitelná". Ani čtrnáct let po válce se stav zemi nezlepšil, ba právě naopak. Politika uvizla na mrtvém bodě, práci centrální vlády v parlamentu maří regionální síly a v zemi vzrůstají obavy z nových etnických střetů.

Ty v poslední době prohlubuje především spor ohledně nové ústavy, jež by měla nahradit poválečnou ústavu z roku 1995. Premiér Republiky srbské - jedné ze dvou hlavních samosprávných jednotek - Milorad Dodik prohlásil, že reformní ústava je proti Srbům zaujatá.

"Bosna je neudržitelný stát," citoval ho britský The Daily Telegraph. Reforma systému by podle něj podkopala pozici Srbů vůči Bosňanům a Chorvatům, dostali by se prý pod silnější centrální vládu.

Chceme referendum, říká premiér Dodik

Konstituční změny jsou "zbytečné a nepřijatelné", domnívá se Dodik a zároveň vyzval k uspořádání referenda, které by umožnilo začlenit do nové konstituce poznámku o sebeurčení. To by mohlo nakonec vést i k vyhlášení nezávislosti na Bosně.

Také Sulejman Tihić, předseda probosňácké Strany demokratické akce, se domnívá, že obavy jsou na místě. "Pokud to takhle půjde dál, vyvolá to konflikt. A je otázka, o jaký typ konfliktu půjde, a jestli se rozhoří do tří měsíců, půl roku nebo do roka."

Kritickou situaci přijedou v úterý do země řešit i zástupci Evropské unie a Spojených států. Se zástupci vlády se v Sarajevu setká švédský premiér Carl Bildt, eurokomisař pro rozšíření Unie Olli Rehn a náměstek americké ministryně zahraničí Jim Steinberg. Podle nich země potřebuje ústavní reformu, má-li vstoupit do EU a do NATO.

Válka v Bosně

- Etnické střety v Bosně přerostly na začátku devadesátých let ve válečný konflikt. V letech 1992 až 1995 v zemi zemřelo více než 100 tisíc lidí.

- Další dva miliony ze 4,2 milionu obyvatel musely přesídlit.

- V roce 1995 vznikly na základě daytonské mírové smlouvy dva bosenské silně autonomní regiony - muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská; třetím je malý Distrikt Brčko.

.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.