"Kdykoliv se objevil, tak jsem ztuhla," vypověděla pamětnice z Grbavice v textu serveru humanrightshouse.org. "Když jsem se otočila a viděla ho tam stát, tak jsem málem umřela."
Takový strach vzbuzovala u lidí pouhá Vlahovićova přítomnost a podobné pocity vyvolává ještě dnes. Ani dvacet let po válce v Bosně a Hercegovině nejsou svědci ochotni o muži známém také jako Batko vůbec promluvit. Tolik se ho báli.
Teď se ti šťastnější, kteří setkání s Batkem přežili, dočkali spravedlnosti. Bývalý člen bosenskosrbských polovojenských milicí schytal za válečné zločiny v devadesátých letech nejvyšší možný trest - 45 let.
Měl rád auta a zabíjení muslimů
Čtyřiačtyřicetiletý Vlahović se narodil srbské rodině v Černé Hoře, ale nechvalně proslul až za občanské války v Bosně a Hercegovině. Sarajevskou čtvrť Grbavica ovládala mezi lety 1992 a 1996 vojska samozvané Republiky srbské pod vedením už dnes také dopadeného Ratka Mladiće a tvrdě potírala nesrbské národnosti.
Právě za svůj krutý přístup k muslimským Bosňákům a Chorvatům si Vlahović vysloužil přezdívku "zrůda z Grbavice". Jeho nelidské chování popisují pamětníci v knize Balija.
"Batko měl nejradši auta a zabíjení muslimů. Také je rád mlátil, to ovšem jenom v případě, když se na něj někdo díval. Chtěl tak předvést své boxerské dovednosti," vypověděl bývalý srbský voják Božidar Debelonogić. "Mučil a zabil spoustu muslimů, ale pokaždé jiným způsobem. Zkoušel na nich psychické a fyzické experimenty."
Vlahović, který velel polovojenské jednotce Bílí andělé, byl znám tím, že za propuštění lidí, kterých se zmocnil, žádal výkupné. O jeho zločinech otevřeně hovořil i v pátek soudce Zoran Božić: "Oběti, které si nemohly vykoupit život, byly odvedeny na známé místo na hoře Trebević a tam zastřeleny ranou do hlavy." Božić rovněž připomněl, jak Vlahović v Grbavici znásilnil ženu, která byla v sedmém měsíci těhotenství, a to před zraky její malé dcery.
Dopadení ve Španělsku
Ani po válce, která nakonec skončila rozdělením Bosny a Hercegoviny na autonomní regiony, se však Vlahović nestáhl do ústraní, aby klidně dožil. V roce 2001 utekl v Černé Hoře z vězení, kde si odpykával trest za ozbrojenou loupež, a krátce poté zastřelil muže v jednom srbském baru.
Hledaného vraha zadržela v roce 2010 španělská policie a ještě téhož roku ho vydala bosenským úřadům. Proces pak začal v dubnu 2011 a skončil jednoznačným rozsudkem. Vlahović byl uznán vinným ve všech 66 bodech obžaloby, která čítala 31 vražd, nejméně 13 znásilnění a další případy mučení a rabování. Zbytek života tak obávaný násilník zřejmě stráví ve vězení.
Bosna prošla v 90. letech nejhorším evropským ozbrojeným konfliktem od konce druhé světové války. Země nadále zůstává rozdělena mezi někdejší válečné rivaly, kteří žijí ve dvou autonomních částech - muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a Republice srbské.
