Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bosna odsoudila „zrůdu z Grbavice“. Desítky vražd mu vynesly 45 let

  13:40aktualizováno  17:33
Přezdívku "zrůda z Grbavice" si někdejší člen srbských milicí Veselin Vlahović nevysloužil náhodou. Během občanské války vraždil, mučil, znásilňoval a raboval. Sarajevský soud mu teď vyměřil nejvyšší možný trest. Rozsudek četl soudce skoro dvě hodiny a zmínil všechny podrobnosti včetně případu, kdy usekl své oběti hlavu.

Veselin Vlahović na amatérské fotografii po zadržení španělskou policí | foto: Reuters

"Kdykoliv se objevil, tak jsem ztuhla," vypověděla pamětnice z Grbavice v textu serveru humanrightshouse.org. "Když jsem se otočila a viděla ho tam stát, tak jsem málem umřela."

Takový strach vzbuzovala u lidí pouhá Vlahovićova přítomnost a podobné pocity vyvolává ještě dnes. Ani dvacet let po válce v Bosně a Hercegovině nejsou svědci ochotni o muži známém také jako Batko vůbec promluvit. Tolik se ho báli.

Teď se ti šťastnější, kteří setkání s Batkem přežili, dočkali spravedlnosti. Bývalý člen bosenskosrbských polovojenských milicí schytal za válečné zločiny v devadesátých letech nejvyšší možný trest - 45 let.

Měl rád auta a zabíjení muslimů

Čtyřiačtyřicetiletý Vlahović se narodil srbské rodině v Černé Hoře, ale nechvalně proslul až za občanské války v Bosně a Hercegovině. Sarajevskou čtvrť Grbavica ovládala mezi lety 1992 a 1996 vojska samozvané Republiky srbské pod vedením už dnes také dopadeného Ratka Mladiće a tvrdě potírala nesrbské národnosti.

Právě za svůj krutý přístup k muslimským Bosňákům a Chorvatům si Vlahović vysloužil přezdívku "zrůda z Grbavice". Jeho nelidské chování popisují pamětníci v knize Balija.

"Batko měl nejradši auta a zabíjení muslimů. Také je rád mlátil, to ovšem jenom v případě, když se na něj někdo díval. Chtěl tak předvést své boxerské dovednosti," vypověděl bývalý srbský voják Božidar Debelonogić. "Mučil a zabil spoustu muslimů, ale pokaždé jiným způsobem. Zkoušel na nich psychické a fyzické experimenty."

Vlahović, který velel polovojenské jednotce Bílí andělé, byl znám tím, že za propuštění lidí, kterých se zmocnil, žádal výkupné. O jeho zločinech otevřeně hovořil i v pátek soudce Zoran Božić: "Oběti, které si nemohly vykoupit život, byly odvedeny na známé místo na hoře Trebević a tam zastřeleny ranou do hlavy."  Božić rovněž připomněl, jak Vlahović v Grbavici znásilnil ženu, která byla v sedmém měsíci těhotenství, a to před zraky její malé dcery.

Dopadení ve Španělsku

Ani po válce, která nakonec skončila rozdělením Bosny a Hercegoviny na autonomní regiony, se však Vlahović nestáhl do ústraní, aby klidně dožil. V roce 2001 utekl v Černé Hoře z vězení, kde si odpykával trest za ozbrojenou loupež, a krátce poté zastřelil muže v jednom srbském baru.

Hledaného vraha zadržela v roce 2010 španělská policie a ještě téhož roku ho vydala bosenským úřadům. Proces pak začal v dubnu 2011 a skončil jednoznačným rozsudkem. Vlahović byl uznán vinným ve všech 66 bodech obžaloby, která čítala 31 vražd, nejméně 13 znásilnění a další případy mučení a rabování. Zbytek života tak obávaný násilník zřejmě stráví ve vězení.

Bosna prošla v 90. letech nejhorším evropským ozbrojeným konfliktem od konce druhé světové války. Země nadále zůstává rozdělena mezi někdejší válečné rivaly, kteří žijí ve dvou autonomních částech - muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a Republice srbské.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.