Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ať politici berou stejné peníze jako my, žádají revolucionáři v Bosně

  10:57aktualizováno  20:57
Bosnou zmítala po tři dny vlna demonstrací proti nezaměstnanosti, špatné ekonomice a politickému chaosu. Demonstranti požadují "politickou revoluci". Požadují například, aby platy politiků byly srovnány na úroveň průměrné mzdy v zemi. A ta je v Bosně poměrně nízká, v přepočtu asi 16 tisíc korun.

Protestující mimo jiné chtějí, aby byla odvolána "zločinná privatizace" státních podniků a aby justice potrestala "tuneláře". Žádají také demisi regionální vlády v Tuzle, na jejíž místo by nastoupili nestraničtí experti.

Právě toto město se stalo v pátek epicentrem násilností, dav zde obsadil a vyraboval budovu regionální správy. Protesty zachvátily i Sarajevo, Banja Luku, Bihač či Brčko.

V neděli se bouře v bosenských městech relativně uklidnily. Menší a vesměs poklidné protesty se podle agentury Reuters konaly v Sarajevu, v Mostaru nebo v Bugojnu. V Tuzle, kde bylo epicentrum protestů, však už lidé pomáhali uklízet ulice a odklízet suť z poničené budovy regionální vlády.

Situace v zemi se vyhrotila v pátek, kdy po střetech s policií utrpělo zranění přes 200 lidí. Rozzlobený dav v Tuzle i Sarajevu zapaloval vybavení budov regionálních vlád. Poškozen byl také úřad kolektivní hlavy státu v Sarajevu, o část cenných dokumentů přišel i státní archiv.

Bosenský ministr vnitra Fahrudin Radončić o nepokojích řekl, že nejsou žádným státním převratem, ale úderem obyvatel proti státní mafii. "Jsou to děti rodičů, kteří nemají žádné peníze na chleba," prohlásil.

Rozzlobení lidé už jednat nechtějí

Znalci poměrů v zemi soudí, že největší protesty od konce občanské války v 90. letech jsou výsledkem dlouholeté korupce, hospodářského úpadku a vzájemných etnických soupeření politiků. Davy demonstrujících tvoří především tisíce propuštěných dělníků, demobilizovaných vojáků a nezaměstnané mládeže.

Fotogalerie

První reakce místních úřadů byla stejná jako v jiných případech, tedy netečnost k rostoucí nespokojenosti veřejnosti. Úřady v Tuzle propásly příležitost začít s demonstranty ve středu během prvního dne protestů jednat. A když jim představitelé regionu v pátek nabídli setkání, byli již odmítnuti.

Demonstrace, které zemi ochromily, se již dlouho očekávaly. Politologové a žurnalisté nyní diskutují o tom, co bude následovat. Někteří politici se snaží nepokoje vysvětlit jako politickou manipulaci opozičních stran a součást jejich kampaně před říjnovými volbami.

Žádný Kličko, mnoho Janukovyčů

Protesty v Kosovu

Demonstrace zasáhly i kosovskou Prištinu, kde se před rektorátem Prištinské univerzity střetli studenti s policisty. Protestující žádali odstoupení několika univerzitních učitelů, kteří měli falšovat své výzkumy za účelem akademického postupu. Vzduchem létala barva i slzný plyn. Na obou stranách bylo zraněno přibližně 60 lidí. Tři desítky studentů policie zadržela.

Zdroj: BBC

Místní experti i zahraniční představitelé ale takové vysvětlení odmítají. Nejmenovaný vysoký západní diplomat řekl, že mezinárodní organizace a Západ prozatím nemají žádné informace o tom, že by protesty kontrolovala některá z opozičních skupin.

"Takováto prohlášení jsou absurdní. Zaprvé, města, kde se protestuje, jsou pod kontrolou různých stran. Za další, v souvislosti s politickým chaosem, který v posledních letech sleduje, místní a ani mezinárodní společnost ve skutečnosti nerozumí tomu, kdo je na jaké úrovni u moci," vysvětlil diplomat.

Nikdo z expertů nyní navíc nedokáže předpovědět, jak budou protesty pokračovat, jak dlouho budou trvat a co demonstranti mohou dosáhnout. Některé bosenské listy v komentářích uvedly, že protesty nemohou uspět, neboť země nemá charizmatického vůdce, jakým je ukrajinský opoziční předák Vitalij Kličko, za to má ale řadu Janukovyčů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.