Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bosna se bouří, demonstranti v Sarajevu zapálili prezidentský palác

  14:02aktualizováno  18:00
Vlna násilí zmítá Bosnou. Protestující v Sarajevu zaútočili na prezidentský palác, jehož jednu část zapálili. Vládní budovu rozlícený dav podpálil i v Tuzle a několik dalších měst zachvátily nepokoje. V ty přerostly demonstrace původně namířené proti vysoké míře nezaměstnanosti.

V pátek odpoledne před prezidentským úřadem hořela dvě policejní auta a v okolí stoupal černý dým. Podle agentury Reuters se dav rozbil okna okny a uvnitř budovy zapálil světlici, od níž vzplanul oheň.

Policisté se protestující, kteří rozbíjeli obchody, stánky i bankomaty, snažili rozehnat vodními děly. Při potyčkách bylo zraněno nejméně 80 lidí.

Demonstrace severovýchodem Bosny zmítají třetím dnem. Podle agentury Reuters se jedná o největší nepokoje od války v letech 1991 až 1995.

V Tuzle na šest tisíc lidí demonstrovalo celý čtvrtek, večer se ale situace přiostřila, když na policisty začalo létat kamení, vajíčka a světlice. Strážci pořádku reagovali slzným plynem, a když radikální část demonstrantů začala rozbíjet výlohy obchodů a zapalovat odpadkové koše, dav rozehnali.

Podle sdělení zdravotnické pohotovostní služby při střetech utrpělo vážnější zranění 104 policistů. Lékaři prý rovněž ošetřili na 30 civilistů s lehčími poraněními.

Fotogalerie

Ze solidarity vyšly ve čtvrtek do ulic stovky lidí i v dalších městech bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny: Sarajevu, Mostaru, Zenici a Bihači. I v Sarajevu se demonstranti střetli s příslušníky bezpečnostních sil, z nichž čtyři byli podle sdělení policie se zraněními převezeni do nemocnice.

Protesty v Tuzle ve středu rozdmýchalo několik stovek bývalých zaměstnanců místních firem, které po privatizaci zkrachovaly. Za to, že takto přišli o práci, požadovali odškodné a úhradu zdravotního a sociálního pojištění za dobu, kdy pro společnosti ještě pracovali, upřesnil server Balkaninsight.com.

Po privatizaci státních firem v Bosně zkrachovala od počátku 90. let řada kdysi prosperujících podniků a další je dosud následují. Mnoho lidí tak přišlo o práci. Míra nezaměstnanosti v zemi dosáhla 27,5 procenta a podle agentury Reuters je nejvyšší na Balkáně.

Poté, co se v Tuzle k propuštěným zaměstnancům místních firem přidaly stovky dalších nezaměstnaných, přerostly protesty v obecné vyjádření nespokojenosti s laxním přístupem politiků k řešení těchto problémů. Lidé jsou znechuceni hašteřením politiků, které trvá od konce války z let 1992-1995 a blokuje řízení země a ekonomický rozvoj.

Na základě daytonských mírových dohod, které v roce 1995 ukončily občanskou válku, tvoří Bosnu dvě výrazně autonomní entity: bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny na straně jedné a Republika srbská na straně druhé.

Mapa Bosny a Hercegoviny

Mapa Bosny a Hercegoviny

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.