Závěrečná zpráva vládní komise, zřízené v lednu na mezinárodní nátlak, připouští existenci více než 40 hromadných hrobů v okolí Srebrenice.
Komise lokalizovala 32 nových hrobů s oběťmi masakru. Ty byly podle zprávy "zlikvidovány způsobem, který znamená vážné porušení mezinárodních lidských práv".
Bosenskosrbské úřady až dosud odmítaly srebrenický masakr uznat.
Přes sedm tisíc muslimských mužů a chlapců bylo zavražděno poté, co srbské síly vedené generálem Ratko Mladičem převzaly nad Srebrenicí kontrolu. To se stalo 11. července 1995.
V době masakru, který znamenal obrat v bosenské válce trvající od roku 1992, vyhlásila OSN Srebrenici za bezpečné město.
Ale 200 lehce ozbrojených holandských vojáků OSN, kteří neměli jasný mandát k použití síly, cítilo, že nemohou chránit místní civilisty. Stáhli se proto do Potočari. Zpráva, která hodnotila počínání nizozemských vojáků vedla v roce 2002 k pádu nizozemské vlády. - více zde
Šlo o největší krveprolití v Evropě od druhé světové války.
Ratko Mladič byl za svou tehdejší činnost obžalován Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu.
První identifikované oběti masakru byly pohřbeny koncem loňského března. Pozůstatky šesti set civilistů byly převezeny z masových hrobů. K odpočinku byly uloženy na tehdy ještě nedokončeném hřbitově v Potočare blízko Srebrenice. - více zde
Příbuzní dostali odškodnění
Loni v březnu přisoudil bosenský soud pro lidská práva 1,8 milionu eur příbuzným obětí masakru. Panel složený převážně z mezinárodních soudců konstatoval, že bosenskosrbské úřady nedokázaly osvětlit osud pohřešovaných, a že tedy porušují Evropskou konvenci lidských práv. - více zde
