Bombardování je pro Bagdád zlým snem

  • 72
Téměř každý dům v chudé bagdádské čtvrti Šula teď má hororový příběh, který může vyprávět o chvíli, kdy v pátek večer začala z nebe pršet smrt. Děsivá exploze, kterou podle Iráčanů způsobila americká raketa nebo bomba, zabila v samotném centru Bagdádu nejméně 62 civilistů.

Pro obyvatele šíitské čtvrti není důležité, co jejich čtvrť vlastně zasáhlo. Zda šlo o úmysl nebo o chybu. Jejich žal to nijak nezmenší.

Syny mi nikdo nevrátí
V jednom ze zničených domků pláče Sumaja Abidová v deliriu zoufalství. Při útoku zahynuli všichni tři její synové. "Alí, Husajn i Muhammad už nejsou. Moji chlapci jsou mrtví," kvílí pořád dokola, zatímco se ji snaží utěšit několik černě oděných sousedek.

"Můj Bože! Ke komu se máme obrátit se svým smutkem? Můj Bože! Komu vypovídat svůj žal? Jsme jenom chudí lidé, co chtěli žít v míru," pláče třiapadesátiletá Sumaja.

Dvacetiletého Alího, osmnáctiletého Husajna a jedenáctiletého Muhammada zabily úlomky střely, které jim proletěly hrudí a hlavou. "Můj Muhammad se narodil v první vále a v té druhé umřel. Můj Bože!" sténá Sumaja.

V roce 1991, kdy Spojené státy vedly první válku proti Iráku, byla těhotná. "Co mi teď zůstalo? Proč mám dál žít? Celý život jsem se starala o svoje děti a teď jsou mrtvé."

Je trpká ironie, že právě irácká šíitská většina by měla být jednou ze skupin, kterým americká snaha svrhnout prezidenta Saddáma Husajna přinese nějaký užitek, když je zbaví převážně sunnitské vlády.

Získat podporu šíitů, s níž Spojené státy při plánování války v Iráku počítaly, však bude po podobných útocích mnohem těžší.

Nikdo nic neviděl
"Ozval se ohromný výbuch a objevil se kouř," líčí páteční útok na čtvrť Šula obchodník Karim Hmajíd. "Nikdo nic neviděl. Lidi začali v panice utíkat na všechny strany, nikdo nedokázal říct, kdo je mrtvý a kdo to přežil."

V dalším z poškozených domů hystericky pláče 39letá Arúba Chudajrová, jejíž jedenáctiletý syn Karar zemřel spolu s kamarády, se kterými si hrál před domem. "Roztrhalo mu to hlavu." kvílí Arúba a drásá si nehty tvář a prsa.

"Proč bombardují lidi? Proč nám zabíjejí děti? Proč nám tohle dělají? Bush přece v televizi říkal, že nebudou střílet na civilisty. Ale všichni, co tady umřeli, byli normální lidi, žádní vojáci. Copak my jsme nějaký terč?" dodává a ukazuje na stěny pocákané krví.

O kousek dál se shromáždili truchlící příbuzní nad mrtvým tělem teprve dvacetileté Hasny Šalumové. Ve chvíli útoku šla po ulici se svou půlroční holčičkou, když ji úlomek šrapnelu zasáhl do prsou. Byla na místě mrtvá, ale když se prach usadil a kouř rozptýlil, zjistili místní, že její malá Fatma žije a pláče v matčině náručí.

Obyvatelé Bagdádu se shromáždili u kráteru, který po sobě zanechalo spojenecké bombardování. (29. břazna 2003)

, ,

Video