Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bombardéry B-1 a B-52 přistály v Mošnově, budou magnetem Dnů NATO

  15:44aktualizováno  15:57
Americké strategické bombardéry B-1B Lancer a B-52H Stratofortress přistály v úterý odpoledne na mošnovském letišti. Obří stroje budou jedním z magnetů víkendových Dnů NATO v Ostravě.

„Přílet těchto dvou obřích strojů nejspíše zaznamenala většina obyvatel okolí Ostravy. Je to vůbec poprvé, kdy se tyto stroje objevily na akci společně ve střední a východní Evropě,“ uvedl Zbyněk Pavlačík, předseda Jagello 2000, které akci na mošnovském letišti pořádá.

Dny NATO v Ostravě

Letošní ročník Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil Armády České republiky se uskuteční 17. a 18. září. Účast dosud potvrdilo 21 zemí. Vstup na akci je zdarma.

Je to ojedinělá nekomerční přehlídka, na které mohou návštěvníci vidět vedle nejmodernější armádní techniky také to nejlepší, co má k dispozici policie, hasiči, záchranná služba, celníci, Vězeňská služba a další složky. V posledních dvou letech byl vyrovnán rekord v návštěvnosti - 225 tisíc diváků.

Více informací na oficiálních stránkách www.natodays.cz

Letouny startovaly ze základny ve Fairfordu v Anglii. Tam jsou nasazeny v rámci balíčku na posílení americké přítomnosti v Evropě a odstrašení Ruska. Díky tomu, že nemusely absolvovat transatlantický let, dorazily v relativně v malém rozestupu.

Přílet obou strojů z 307. bombardovacího křídla Air Force Reserve byl původně plánován až po 14. hodině. Nakonec ale oba přistály dříve.

Starší B-52H Stratofortress se na mošnovském letišti ukazuje už popáté. Pro B-1B Lancer to je premiéra. Oba letouny budou hlavními magnety statických ukázek.

Hned dva ze tří typů amerických strategických bombardérů budou podle organizátorů pomyslnou třešničkou na dortu. Především o účast nadzvukového stroje B-1B usilovali několik let. „Jde o první letoun vybavený technologií stealth, jenž zde bude k vidění,“ dodal Pavlačík.

Stroj s měnitelnou geometrií křídel byl původně vyvinut v osmdesátých letech 20. století k provádění jaderných útoků na území Sovětského svazu. Dnes tvoří společně s bombardéry B-2 a B-52 páteř amerického strategického letectva. Nasazen byl v bojových operacích v Iráku, Afghánistánu nebo Sýrii. Ve výzbroji se s ním počítá minimálně do roku 2040.

Konstrukce letounu je převážně ze slitin hliníku a titanu. U letounu je přitom využita technologie „stealth“. Upravené vstupy motorů a nátěr pohlcující radarové záření. Na celém světě existují jen tři typy nadzvukových strategických bombardérů. Dva vlastní ruské letectvo, jeden pak americké. Výhodou letounů je vysoká rychlost, kterou při operacích dokážou vyvinout.

Fotografie

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americký bombardér B-1B Lancer přistává v Mošnově
Americký bombardér B-1B Lancer na ostravským letištěm
Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště

Nad Českou republikou už byl v posledních dnech k vidění. Zapojuje se totiž do mezinárodního cvičení Ample Strike (více v článku zde).

To dvousettunový „starší bratříček“ B-52 dnes patří již mezi legendární stroje, symboly studené války. Původně byl určen k bombardování nepřítele z vysokých výšek, včetně jaderného útoku. V americkém letectvu slouží už od roku 1955, tedy dlouhých 60 let.

Bombardér se na mošnovském letišti představil poprvé v roce 2010 a od té doby se účastnil každoročně až do roku 2012, kdy dorazily dokonce dva stroje a jeden z nich se předvedl mimořádně divákům i v letové ukázce. K vidění byl v Ostravě i loni.

I přes relativní stáří jinak nadčasového stroje se však o vyřazení B-52 ze služby zatím neuvažuje. Naopak americké vzdušné síly plánují provoz těchto letounů díky jejich spolehlivosti až do roku 2040 či 2045. V současnosti je B-52 používán pro různé druhy misí, stroje byly nasazeny například v obou válkách v Zálivu nebo v operacích v Afghánistánu.

Devadesátitunový kolos v podobě amerického strategického bombardéru B-1B prolétl na začátku září nad Českem:

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.