Manuál "FM 3-24: Protipovstalectví" zavádí nový styl boje. The Economist uvedl, že místo preventivní střelby se mají američtí vojáci připravit na to, že "je může uvítat potřesení rukou i ruční granát". Neměli by také působit jen jako válečníci, ale i jako "ozbrojení sociální pracovníci".
Nová doktrína klade velký důraz na propagandu a vztahy s veřejností. Podpora obyvatelstva je podle textu klíčová. Do budoucna je podle manuálu potřeba vytvářet spíš malé jednotky, které nežijí v izolovaných táborech, ale mají blízko k místním obyvatelům. Místo v automobilech by se měly přesouvat pěšky a spát ve vesnicích. Každá jednotka má mít "kulturního poradce".
FM 3-24 připomíná, že vizi přátelštější armády nelze naplnit bez dostatečně velkého mužstva. Potřeba je 20 až 25 vojáků na tisíc civilistů. Aby se tento poměr naplnil, muselo by v Iráku přibýt zhruba 150 tisíc vojáků.
Manuál se především snaží o řešení americké mizérie v Iráku. V regionu se během tří let nepodařilo obnovit stabilitu a počet obětí narůstá. Američanů až zemřely téměř tři tisíce, přesná čísla civilních obětí neexistují.
The Economist ale pochybuje, že by 282stránkový text mohl s něčím pohnout. Potřeba je prý hlubší změna, která by mohla začít například přepsáním prvních vět "válečnického étosu", kterým voják slibuje: "Jsem připraven bojovat a zničit nepřátele Spojených států amerických".
