Bojovníci dokončují přípravy na Afghánistán

Vrtulníky prolétávají nízko nad zemí. Na louce u lesa vysazují zvláštní tým, který má zachránit sestřeleného pilota. Ve výcvikovém prostoru Hamry prostějovští příslušníci Speciálních sil stále dokola opakují podobné akce, aby mohli bez obav vyrazit do Afghánistánu.

FOTOGRAFIE

"Příprava je takřka u konce. Dokola opakujeme postupy, aby si je vojáci zautomatizovali," řekl velitel Ondřej Páleník s tím, že jeho skupina bojovníků je dnes schopná prakticky "okamžitě zasáhnout kdekoliv na světě."

Ve výcvikovém středisku na Hamrech vojáci procvičují od výsadků, osvobozování rukojmí, průzkumné činnosti, přes pomoc zraněnému až po přepadení jedoucího vozu s nepřítelem.

"To spektrum je široké. Jde však o konečnou fázi. Dva roky například probíhala příprava na klimatické podmínky podobné Afghánistánu," uvedl zástupce náčelníka Generálního štábu Emil Pupiš.

Pokud Poslanecká sněmovna misi posvětí, mohla by jednotka do protiteroristické operace odjet už na jaře. "Ve výběru jsou ti nejlépe vycvičení vojáci, které mám," podotkl velitel Speciálních sil Páleník s tím, že každý ma na kontě účast minimálně ve třech zahraničních misích, ať už pod hlavičkou NATO nebo OSN.

Výběr, výcvik a materiál
Jednotka je nasazována do nejriskantnějších vojensko-politických akcí se strategickými cíli a zodpovídá se přímo národnímu velení.

Vojáci jsou vycvičeni k tomu, aby uměli zabíjet a byli připraveni nasazovat životy.

Jak uvedl současný velitel jednotky Ondřej Páleník, jeho rota se dá charakterizovat několika slovy: speciální výběr, speciální výcvik, speciální materiál a speciální struktura.

Povaze jednotky pochopitelně odpovídá také vybavení, s nímž odjíždí do bojové akce. Tým, čítající zhruba 100 mužů, se dokáže obejít bez cizí pomoci řadu týdnů v jakýchkoli podmínkách.

Vojáci používají řadu zbraní a částí výstroje, kterou nosí jejich kolegové u běžných útvarů. Do akcí vozí speciální dalekohledy, brýle pro noční vidění, kamery a fotografické aparáty s velkým rozlišením, balistické vesty a přilby, kevlarové brýle proti odraženým střelám, spojovací techniku nejvyšší kvality, která znemožňuje rušení, odposlouchávání či rozluštění předávaných informací.

K výcviku patří i dlouhé přesuny s plnou výstrojí. Není tajemstvím, že prostějovští vojáci absolvovali i přes sto kilometrů za 24 hodin.

HISTORIE

Historie nejelitnější české jednotky se píše už padesát let.

Před půlstoletím totiž ve východoslovenském Prešově vznikla výsadková brigáda, která byla v roce 1960 přesunuta do Prostějova pod názvem 22. výsadková brigáda.

Výrazný posun přichází o devět let později. V Prostějově  vzniká reorganizací a redislokací 7. výsadkového pluku z Holešova a 1. a 4. výsadkové průzkumné roty z Chrudimi 22. výsadkový pluk.

Tentýž rok s sebou přináší výraznou změnu ve výcviku. Do té doby byla totiž jednotka cvičena podle sovětského vzoru pro hromadné výsadky s úkolem obsadit a do příchodu hlavních sil bránit významné vojenské objekty.

Současně od roku 1969 tvoří výsadkový pluk už jeden výsadkový prapor společně se dvěmi výsadkovými průzkumnými rotami.

V roce 1976 zanikají jednotky hromadných výsadků a 22. výsadkový pluk se od té doby zaměřuje na výcvik malých průzkumných skupin cvičených k vysazení do týlu protivníka s úkolem průzkumné a diverzní činnosti.

V roce 1988 se pak jednotka mění na 22. výsadkovou brigádu. 6. speciální brigáda vzniká v roce 1995 a její struktura se rok před vstupem do NATO, v roce 1998, již podstatně přizpůsobuje strukturám zavedených v armádách Severoatlantické aliance.

V roce 2002 byla 6. speciální brigáda přeměněna na 6. skupinu speciálních sil.

Nestandardní výzbroj
Příslušníci mají kromě standardních samopalů vzor 58 i devítimilimetrové speciály s tlumiči, které jiné české jednotky nepoužívají, malorážné i velkorážné nestandardní ostřelovací pušky, brokovnice a pistole, zbraně do budov, na likvidaci automobilů, běžné i jinde v armádě nepoužívané druhy nožů.

Jaké? To však žádný z mužů jednotky neprozradí. Automobily mají zesílené pláty podběhů proti pěchotním minám, na oknech pletivo proti zápalným lahvím či granátům a rámy pro velké množství materiálu a pohonných hmot, které jednotka bere do boje. "Jsou to zkušenosti z misí, kterých se vojáci účastnili," konstatoval šéf zpravodajců Prokš.

Každý jednotlivec má vybavení do terénu, za něž by se nemusel stydět horolezec, který se chystá zdolat sedmitisícovku. Hlavním užívaným materiálem je gore-tex poslední generace, z něhož jsou ušity kalhoty, bundy, rukavice, kukly a boty, pod ním jsou spodky a vesty z materiálu fleece a spodní vrstvu tvoří podle potřeby letní či zimní vrstvy prodyšných umělých tkanin typu moira.

Samozřejmostí jsou nepromokavé spací pytle z dutých vláken do -30 stupňů, speciální lehké karimatky či zateplovací folie. K výbavě patří také obdoba trampské krabičky poslední záchrany pro přežití, kterou si každý zčásti doplňuje sám.

Patří do ní filtry na vodu, magneziová křesadla, plynové a lihové vařiče, strunové a řetězové pily, píšťalky, motouzy a dráty, výbava na chytání ryb či mnoho druhů nožů. Na zádech do mise s sebou nocí i přes čtyřicet kilogramů výstroje.

První tým v nasazení
Ještě před dvěma roky je znali pouze zasvěcení. O speciální elitní české jednotce v Prostějově nikdo nevěděl.

Zlom přišel po útocích z 11. září. Tehdy se hned počátkem října ministerstvo obrany rozhodlo o existenci jednotky oficiálně informovat. Byl to důkaz, že česká armáda disponuje špičkovými specialisty vycvičenými pro boj ve složitých podmínkách, kteří mohou zasáhnout během několika dnů od vydání rozkazu.

Speciálním silám z Prostějova přísluší jeden historický primát. Byla to první česká jednotka, která se účastnila operace NATO po vstupu do Severoatlantické aliance.
V červnu 1999 se zapojila do operace KFOR v Kosovu, kde bylo jejím úkolem zabezpečit terén, na kterém nedlouho před jejím příchodem probíhaly boje.

Zvláštnímu režimu odpovídají možnosti získat o rotě speciálních sil informace. Na většinu je uvaleno přísné embargo.

Vše je utajené
Tajný je počet příslušníků i jejich tváře a údaje o speciální výstroji a výzbroji. "Je to především kvůli bezpečnosti samotných vojáků a jejich rodin," vysvětlil velitel Páleník.
Zdejší zvláštní režim však ukládá i povinnost odevzdat při vstupu do velitelské budovy soukromý mobilní telefon, což je bezpečnostní opatření vídané u nás velmi zřídka.

Kdo se může stát příslušníkem roty speciálních sil? Zájemce musí projít náročnými psychickými, zdravotními a fyzickými testy a bezpečnostní prověrkou. "Uchazeč musí být profesionálním vojákem," informoval Páleník.

Výcvik je velmi náročný. V jeho rámci absolvují výcvik boje z blízka, ovládání široké škály zbraní - od osobní pistole po granátomet, práci s výbušninami, získávání zpravodajských informací a v neposlední řadě také slaňování, potápění a samozřejmě výcvik výsadkáře.

Naposledy se k prostějovským průzkumníkům hlásilo na 600 mladých mužů. Uspělo pouze 26. Výběrové řízení probíhá celý týden. Úspěšní pokračují v šestiměsíčním základním výcvikovém kurzu. Pokud však neuspějí v závěrečných zkouškách, musí jednotku opustit.

Příslušníci roty se zúčastňují společných cvičení s obdobnými elitními jednotkami členských států NATO. Předloni například cvičili s vojáky britské elitní SAS. "Vybavení naší jednotky i výcvik je na srovnatelné úrovni," řekl šéf armádní zpravodajské služby Josef Prokš, do jehož kompetence jednotka patří.

Jednotka se zúčastnila všech cvičení speciálních sil v rámci NATO. "Někde jsou lepší naši, někde jsou lepší jiní," dodal generál Prokš.´

Místo Afghánistánu přišel Irák
O účast v afghánské misi Trvalá svoboda požádali před víc jak rokem české speciální síly Američané. Souhlas však měla dát vláda i parlament. Vojáci mezitím neustále tvrdě cvičili a byli připraveni kdykoliv vyrazit.

Po boku britských komand SAS a amerických Delta Force měli Prostějovští pátrat po zbytcích teroristických skupin a případně je i likvidovat. Místo toho však přišel Irák. S novou nabídkou, vyslat specialisty do Afghánistánu, přišla oficiálně Česká republika až na sklonku roku.

Vláda nově rozhodla o vyslání českých vojáků do bojové operace v lednu. Tento týden misi posvětili i senátoři. Poslanecká sněmovna by se vysláním bojovníků do Afghánistánu měla zabývat v únoru.

Výsadkáři jsou vybavení zařízením pro noční vidění.

Slanění týmu z vrtulníku před splněním úkolu.

Vojáci speciálních sil s různou výstrojí a výzbrojí.

Ostřelovači jsou maskováni pro úkryt v zasněžené přírodě.

Voják speciálních sil s kompletní výbavou pro operace.

Jednotka speciálních sil. Různé typy výstroje jsou pro specifické úkoly.

Zleva: Průzkumník, člen úderných sil a ostřelovači.

Po dopadu vojáci urychleně balí padáky, aby je nezpozoroval nepřítel.

Moderní padáky umožňují seskoky z výšky až 13 kilometrů.

Výsadek pátrá po zraněném pilotovi.

Výsadkáři balí po seskoku materiál a připravují se na akci.

Vrtulník zachraňuje raněného člena týmu.

Jednotka speciálních sil přepadává vůz nepřítele.

Jeden ze členů týmu jistí ostatní při přepadení automobilu.

Další člen speciálních sil sledoval akci v korunách stromů.

Tajná pozorovatelna, ze které jsou schopni vojáci speciálních sil nepřetržitě monitorovat okolí. Skrýš je vybavena fotoaparátem a počítačem.

Výcvikové centrum prostějovských speciálních sil.

Elitní bojovníci, kteří mají v Afghánistánu pátrat po teroristech.

Bojový tým speciálních sil.

Průzkumníci chystají cestu k domu, kde teroristé drží rukojmí.

Úderná jednotka se chystá vtrhnout do objektu a osvobodit rukojmí.