Bojová hra

"Naši vyhrávají", zaradoval se mladík v autobuse. "Kdo naši?" zeptal se druhý. "No přeci italští anarchisti." Druhý mladík zavrtěl hlavou: "Naši jsou četníci." Cynismus tváří v tvář hrdinství policistů, idealistickému boji anarchistů a utrpení běžných občanů, kteří dokonce občas museli změnit svou obvyklou cestu ze zaměstnání? Nikoli.

Přesné vystižení podstaty věci. Praha zažila bojovou hru s poměrně jasnými pravidly. Hru srovnatelnou se zápolením Rychlých Šípů a Bratrstva kočičí pracky.

Anarchisti konali svou práci, když rozvraceli za pomoci dlažebních kostek světový pořádek. Policisti konali svou práci, když ho za pomoci vody a plynu hájili.

Vzhledem k rozsahu bojové hry je počet raněných naprosto přiměřený. Ostatně, obě strany, které se do boje pouštějí, musí s nějakými ztrátami počítat. Řadový Pražan byl za drobné ústrky bohatě odměněn neobvyklým zážitkem, o němž bude vykládat ještě svým vnukům.