Nedělní boje propukly v oblasti pohoří Čúf a v přilehlém městě Čúvejfát, kontrolovaném drúzským vůdcem Wálidem Džumblatem. Drúzové představují muslimskou náboženskou komunitu a v Libanonu jich žije kolem tří set tisíc. Většina z nich stojí na straně sunnitské prozápadní vlády.
Džumblat před bojovníky Hizballáhu kapituloval, aby předešel krveprolití. V předchozích střetech nicméně zemřelo 36 mužů, včetně čtrnácti bojovníků šíitského hnutí. Kontrolu nad územím poté převzala armáda.
Server aljazeera.net nadto informoval, že se střelba opět ozývá i v Bejrútu. Kolem půlnoci se střílelo v obchodní čtvrti Hamrá. Podle serveru žije v blízkosti incidentu Sád al-Harírí, šéf Hnutí budoucnosti a syn někdejšího sunnitského premiéra Rafíka al-Harirího, zavražděného před třemi lety.
Násilný konflikt mezi šíitským Hizballáhem a sunnitskou prozápadní vládou premiéra Fuada Siniory vypukl minulou středu.
Záminkou bylo vládní zrušení soukromé telekomunikační sítě Hizballáhu a vyhazov pro šéfa bezpečnosti na bejrútském letišti kvůli údajným sympatiím k šíitskému hnutí. V následných střetech, které se odehrály zejména v ulicích hlavního města, zahynulo kolem třiceti lidí. - čtěte Hizballáh ovládl západ Bejrútu
Hizballáh své bojovníky nakonec z Bejrútu stáhl a předal kontrolu armádě. Konflikt tím ale neskončil, pouze se přesunul do hor za městem a do severolibanonského Tripolisu. - čtěte V Bejrútu klid, Hizballáh útočí na východě
Na cestě k vojenské vládě?
Násilí v Libanonu vyvolalo nespokojenost u členů Arabské ligy. Na schůzce v Káhiře okamžitě vyzvali k zastavení bojů a chtějí vyslat do Bejrútu ministerskou delegaci.
BBC uvedla, že libanonský tisk probírá několik variant řešení patové situace. Jedním z nich je i vojenská vláda. Armáda se totiž ukázala jako stabilizační faktor, který je schopen ubránit zemi před úplným kolapsem. O jejím veliteli Michelu Sulejmanovi se už mluví jako o budoucím prezidentovi. Vládní koalici ale vadí jeho přátelství se syrským prezidentem Bašárem al-Asadem.
Vláda Fuada Siniory je de facto neakceschopná od roku 2006, kdy se z vládního kabinetu stáhla opozice vedená Hizballáhem. K ní se přidali mimo jiné i křesťanští maronité, lobbující za sekulární povahu státu.
